Elizabeth Mandliková míří mezi tenisovou špičku. V pondělí si jednadvacetiletá tenistka reprezentující Spojené státy americké konečně připsala důležitý kariérní milník.
V San Jose zvládla kvalifikaci a v prvním kole porazila zkušenou krajanku, 33. hráčku světa Alison Riskeovou-Amritrajovou. Zaznamenala tím úplně první výhru na okruhu WTA.
Je zase o krok blíž svým dlouhodobým odvážným snům: vyhrávat grandslamy a být světovou jedničkou.
Cesta to není jednoduchá a umetená. Slavné jméno, které si navíc kvůli nepřechýlené americké variantě s Hanou Mandlíkovou tenisoví fanoušci často vůbec nespojují, samo o sobě pochopitelně nezmůže nic.
Mandliková se ale díky kalifornskému úspěchu premiérově podívá do elitní dvoustovky. To už je jisté. Největší turnaje už bude mít na dosah, stejně jako možnost dalšího, rychlejšího progresu směrem k výšinám.
Hráčka, které říkají zkráceně Eli, češtině velmi dobře rozumí, s mluvením je to horší. V rozhovorech přiznává, že doma na Floridě rodina hovoří výhradně anglicky. Rodina s extra silným tenisovým DNA. Elizabethino dvojče, Mark, je rovněž tenistou, byť zatím ne tolik úspěšným. ATP ho aktuálně ani neeviduje ve světovém žebříčku.
Čtyřnásobná grandslamová šampionka Hana Mandlíková je však minimálně pro svou dceru hlavním tenisovým vzorem.
"Jsem fanouškem tenisu celý život a seznam těch, kteří mě ovlivnili, je hodně dlouhý. Nejvíc ale určitě vzhlížím ke své mamce. Ona je můj největší podporovatel a fanoušek, je členkou Síně slávy a dokázala toho strašně moc. Takže chci tvrdě makat, aby na mě byla hrdá," uvedla mladá tenistka nedávno pro Digitaljournal.com.
Dnes šedesátiletá Mandlíková zářila v osmdesátých letech. V roce 1980 ovládla Australian Open, následující sezonu přidala triumf na Roland Garros. Trofej z US Open třímala v rukou v roce 1985 a v sedmaosmdesátém podruhé slavila v Melbourne. Dostala se i do dvou wimbledonských finále a na žebříčku byla nejvýše světovou trojkou.
Skvělou kariéru končila už v roce 1990 v pouhých osmadvaceti letech, to už měla i australské občanství. Žila i s Janou Novotnou v belgických Antverpách a nakonec zakotvila v ryze tenisovém prostředí na Floridě. Právě tam, konkrétně v Boca Raton, se jí v roce 2001 narodila dvojčata.
Zápasy svých dětí hodně prožívá. "Někdy se na to nemůžu dívat," popisovala před lety.
K faktu, že její děti už reprezentují USA, v roce 2017 poznamenala: "Když se na to podíváte celosvětově, je to v podstatě jedno. V Americe se narodily. Kdyby se narodily v Česku, tak hrají za ně. Já jsem pořád vlastenec a na Česko nedám dopustit. Když ale celý rok cestujete, máte celosvětový nadhled."
Z Elizabeth teď musí mít pořádnou radost. Dcera zazářila už na začátku roku, kdy v Brazílii vyhrála dva turnaje kategorie ITF. Nyní formu potvrdila v San Jose, kde ve druhém kole sehraje svůj doposud největší duel.
Vyzve v něm velkou favoritku, světovou čtyřku Paulu Badosaovou ze Španělska.
"Moje výsledkové cíle pro budoucnost zahrnují účast na všech grandslamech, pak grandslamové tituly a post světové jedničky," připomněla v květnu tohoto roku, že dětské sny ji neopouští ani po dosažení americké plnoletosti.
"Co se týče krátkodobých cílů, chci prostě neustále krok po kroku zlepšovat svůj tenis i svou mysl. Nejdůležitější pro mě je udržet si tu samou intenzitu a vnitřní zapálení pro tenhle sport," prohlásila.
