Jste jednou z těch účastnic Australian Open, které se musí vyrovnávat s nejpřísnější karanténou. Můžete popsat, co máte povolené? Opravdu vůbec nemůžete vytáhnout paty z pokoje?
Můžu být jen ve svém pokoji, toť vše. Ze začátku byly podmínky pro všechny velmi přísné, když jsem třeba otevřela dveře do chodby a vzala si jídlo a potřebovala jsem ještě vynést odpadky, tak už stála před mým pokojem ostraha a dívala se, co dělám a proč tak často otvírám…
Teď už je situace přece jen o něco benevolentnější?
Teď mi přijde, že se situace trošku zmírnila, ale já nejsem typ, co by pravidla schválně porušoval. Takže poslušně sedím na pokoji a čekám na informace.
Jak to snášíte a jaký je to pocit?
Ze začátku to byl šok, hlavně kvůli špatné dřívější komunikaci mezi grandslamem a hráči, ale s odstupem času to chápu. Rezidenti se nemůžou do Austrálie vrátit a my jsme dostali pozvánku přijet a hrát grandslam. Není to optimální příprava, ale jsem ráda, že tu můžu být a po karanténě hrát nějaké zápasy. Aktuální situace není nikde lehká.
Vaše nejpřísnější karanténa tedy vzešla z toho, že jste letěla v letadle do Melbourne s osobou, která byla po příletu pozitivně testovaná?
Ano, jedna osoba se ukázala po příletu jako pozitivní, tak dali celé letadlo do karantény. Myslím, že na palubě bylo celkem třiadvacet tenistek.
Předpokládám, že jste letěla i se svým týmem i deblovou spoluhráčkou Kateřinou Siniakovou…
Ano, v karanténě je můj sparing a také moji parťáci na debla i mix. Pozitivní je, že si aspoň nebudeme navzájem na kurtu nadávat.
Už několik dní se spekuluje o tom, že by mohlo dojít k nějakému zmírnění karantény. Jaké jsou nejčerstvější zprávy?
Zatím nevím, je to v jednání, nové informace k tomu nemám. Teď je hlavně základ testovat negativně, abychom se posunuli dál.
Jak se může profesionální sportovec uspokojivě fyzicky udržovat na ploše malého hotelového pokoje?
Není to snadné, ale člověk dělá, co může. V průběhu prvního týdne jsem dostala rotoped a další pomůcky na cvičení. Mám s sebou i pomůcky z předsezónní přípravy, protože jsem se radši na Vánoce do České republiky nevracela, abych se vyvarovala možné nákazy.
Jaký je recept na to, aby se člověk nezbláznil? Máte hodně volného času a nevíte, co s ním, nebo vám to dobře utíká?
Abych pravdu řekla, tak mi nepřijde, že mám tolik volného času. Hodně spím, dívám se na filmy a seriály, volám s rodinou a přáteli, textuju, informuju fanoušky o dění přes Instagram stories, poslouchám hudbu, do toho mám tréninky. Jsem taky ve freestyle-tenisové skupině Stefana Bojice, každý den tam dostávám za úkol určité triky s raketou a míčkem a snažím se je naučit. Mám tu i vyšívání, ale k tomu jsem se ještě nedostala.
Jak probíhá každý váš den strávený na pokoji?
Ráno vstanu, nasnídám se, podívám se na jednu epizodu seriálu, odcvičím první trénink, naobědvám se, mám zoom call s ředitelem turnaje, jdu spát, znovu se podívám na epizodu seriálu, odcvičím druhý trénink, navečeřím se a po večerní hygieně si pustím další díl seriálu, někdy film nebo volám a jdu spát. Téměř každý den také podstupuji test na covid, ale ten nemá svůj čas, chodí náhodně.
Kolem rozdílných podmínek k tréninku jsou docela vášně, hráči a hráčky se hodně přou prostřednictvím sociálních sítí, atmosféra byla v prvním týdnu poměrně napjatá. Jak to vnímáte vy? Přijde vám to nefér?
Fér to není, někdo hraje v Adelaide, zbytek v Melbourne a další sedí na pokoji a nemohou z něj ven. Ale co zmůžu. Snažím se ovlivnit jen věci, které ovlivnit můžu, takže se tímto moc neužírám.
Do éteru už se vyjádřila řada tenistů a tenistek ve smyslu, že kdyby věděli, jak to bude v Melbourne probíhat, vůbec by na úvodní grandslam sezony neletěli. Máte někdy podobný pocit?
Je pravda, že o jsem o některých pravidlech a opatřeních vůbec nevěděla, a to jsem byla na všech telefonátech ohledně Australian Open. Přesto, já jsem loni nejela na US Open, protože jsem se bála o svoje zdraví, ale když jsem pak seděla doma a viděla, jak tam všichni hrajou, skoro jsem brečela. Bylo mi strašně líto, že tam nejsem. Takže sem bych jela i tak. Austrálii mám extrémně ráda a doufám, že po čtrnácti dnech budu žít normálně, jako před rokem.
Objevují se i stížnosti na jídlo. Na druhou stranu Elina Svitolinová psala o třech jídlech denně a 100 dolarech na den na objednávku dalšího jídla, což se prý ani nedá celé projíst. Jak je to se stravou?
Já třeba ze začátku vůbec nevěděla, že si můžu objednat jídlo z města. Původně mi bylo řečeno, že si nemůžu na pokoj poslat žádný balíček, takže jsem se s jídlem taky trápila. Po pár telefonátech jsem se dozvěděla, že se to na jídlo nevztahuje. Od té doby, když mi něco nechutná, tak si taky objednám a jsem v pohodě.
Myši na pokoji jako Julia Putincevová nemáte?
Myši naštěstí nemám. Ale myslím si, že každý se tady setkal s nějakým problémem. Já jsem si třeba musela opravit spinningové kolo, čekala jsem čtyřiadvacet hodin na klíč a pak bylo během pěti minut po problému. Mám štěstí, že můj taťka je extrémně šikovný na práce okolo domu a opravy, takže jsem se od něj hodně naučila a to mi v této situaci dost pomohlo.
Už jste sama zmínila kauzu Adelaide, kde budou ti nejlepší hrát charitativní exhibici. Mluví se o tom, že tam mají jednodušší karanténu, výhodnější podmínky. Řešíte to nějak nebo jste s tím v pohodě?
Myslím si, že to není fér, ale je to něco co neovlivním. Spíš je zarážející, že všechny největší ikony našeho sportu, tedy kromě Novaka Djokoviče, situaci v Melbourne vůbec neřeší. Nesnaží se nám pomoct nebo nás aspoň podpořit.
Jaké cíle si kladete do samotného turnaje?
Hlavně chci zůstat zdravá a pozitivně naladěná za každé situace.
