Jak jste spokojená s prvním čtvrtletím této sezony?
Bylo těžké zopakovat start, který se mi povedl loni. Bylo tam moc obhajování, téměř každý týden něco. Čekala jsem, že to nebude tak lehké, a připravená jsem byla dobře. Na druhou stranu si nemyslím, že bych měla úplně špatné výsledky. Mám za sebou pár dobrých zápasů, třeba naposledy v Americe. Určitě to nebudu hodnotit negativně. I když ale vím, že prostor na zlepšení je tam velký.
Máte před sebou vaší dříve neoblíbenou část sezony na antuce, vyvíjí se váš vztah k cihlové drti?
Mění se to tím, že jsem loni byla v Paříži v semifinále, začala jsem si na ní trochu víc věřit. Ne, že bych si někdy myslela, že nemůžu hrát na antuce dobře, ale má hra určitě víc píše na betonu. Na druhou stranu antuka na turnajích je hodně rychlá, třeba v Madridu nebo i na French Open, takže by to pro mě mohlo být dobré.
Máte za sebou další změny v týmu, po trenérovi Tomášovi Krupovi se k vám připojil i kondiční kouč Marek Všetíček. Jak jste zatím spokojená?
Tým se mi pořád mění, ale teď věřím, že už jsem našla ty správné lidi. Tomáš s Markem skvěle fungují, s prvním mám za sebou tři čtyři měsíce, s druhým asi dva týdny, tak tam to bude chtít asi ještě delší čas, aby byl nějaký posun v kondici vidět. Věřím, že se to ještě projeví v té druhé části sezony. S Tomášem trénujeme hodně, myslím, že to je na dobré cestě, ale nechci teď házet do vzduchu výsledky, které uhraju, nebo neuhraju. Ale věřím, že to teď mám sestavené dobře a výsledky přijdou.
Proč jste se vlastně rozhodla kondiční trenéry Ivana Trebatického a Martina Noska vyměnit?
Byla tam nějaká nespokojenost z mé strany. Neříkám, že to nefungovalo a neměli jsme výsledky, ale po necelých dvou letech jsem uznala za vhodné, že by byl čas na změnu. Mám věk, ve kterém se ještě dá něco zlepšit, je to tak na hraně, kdy se s tím mým pohybem ještě dá něco udělat. S klukama jsme měli zajetý styl, který už mě tolik nebolel, a chtěla jsem to obměnit.
A pod Markem Všetíčkem vás příprava bolí?
Měli jsme velmi těžký týden v Monaku, jsem ráda, že jsem ho přežila a můžu tady být. Je to zase trochu jiné cvičení, než jsem dělala doteď. Takže mě to dost bolí, hlavně nohy. K tančení máme ještě hodně daleko, ale věřím, že třeba do půl roky by mohl být vidět nějaký výsledek.
Na přelomu dubna a května vás opět čeká turnaj WTA na pražské Spartě, bude to další zpříjemnění antukové části roku?
Je to hezký se tady představit v klubu, kde všechny trénujeme. O diváky tu není nouze a to ani v době, kdy nevychází počasí. Takže doufejme, že lidi zase přijdou, protože to je pro nás nejvíc. A je to i týden navíc, který můžeme strávit doma, jinak pořád létáme někde po světě. Už se moc těším.
Zatímco před dvěma lety jste tu vyhrála, minule jste vypadla hned v prvním zápase. Bude to pro vás trochu ponaučení pro letošek?
Vždycky to nesedne tak, jak si člověk představuje. Turnaj před tím je Stuttgart v hale, přechod ven se ne vždycky úplně povede. Letos ho tam mám v programu taky, tak uvidíme. Když tam brzy vypadnu, budu mít víc času na aklimatizaci, když vyhraju, tak zase dobře pro mě. (smích)
Pražská antuka vám jinak vyhovuje?
Antuka tady je rychlá, když svítí sluníčko a je teplo, tak jsou míče rychlejší, když naopak prší nebo je zima, tak to neletí, což mému agresivnímu stylu moc nesvědčí. Uvidíme, jak bude, ale i kdyby to nevyšlo, musím se naučit hrát za každého počasí.
