reklama
 
 

Otec kvůli ní šidil jejího bratra. Teď Wozniacká vyhrála grandslam. Skončí všechny narážky, těší ji

28. 1. 2018 7:05
Dánka Caroline Wozniacká většinu tenisové kariéry poslouchala, že jí grandslamový úspěch není souzený. Na Australian Open si pro něj došla.

Melbourne - Slabá světová jednička bez pořádné trofeje, holka, co neumí finále. Tenistka Caroline Wozniacká si toho za posledních osm let musela vyslechnout opravdu hodně a mnohdy ne úplně příjemného. V sobotu sedmadvacetiletá bojovnice umlčela všechny kritiky ziskem premiérového titulu a návratem na trůn pro královnu žebříčku WTA. 

Není tak ani divu, že, když po dramatické tříhodinové finálové bitvě s Rumunkou Simonou Halepovou dostala do rukou trofej Daphne Akhurstové, chovala ji jako miminko, které nehodlala jen tak pustit z ruky.

"Dnes s ní půjdu i spát. Jsem tak šťastná, že jsem vyhrála grandslam, je to něco jedinečného takhle začít novou sezonu," zářila Dánka s polskými kořeny.

On se jí povedl i konec loňského roku, když ovládla Turnaj mistryň, bezesporu také obrovský úspěch v poměrně bohatém životopise rodačky z Odense. Jenže podniky velké čtyřky jsou ještě o level výš a tam skončila Wozniacká v minulosti dvakrát vždy těsně pod vrcholem. 

"Upřímně, to je na tom celém dnešním úspěchu nejpozitivnější, konečně skončí věčné narážky a otázky, kdy už vyhraju grandslam. Teď jen čekám na otázku: Kdy vyhraješ ten druhý?," culila se tenistka, která si v roce 2009 a 2014 zahrála finále US Open.

Triumf na Australian Open je satisfakcí nejen pro ni, ale i pro její rodinu, které za hodně vděčí. Vždyť její polský otec Piotr Wozniacký jí je odmalička nablízku a v podstatě vede její trenérský tým. Navíc přinesl nemalou oběť, soustředil se na dceru a zanedbával staršího syna.

"Když Caroline začala vybojovávat slibné výsledky, stál jsem před těžkým rozhodnutím. Patrik byl skvělý fotbalista a také by si ode mě zasloužil podporu, ale já se rozhodl věnovat čas dceři. On to ale naštěstí chápal," přiznal Wozniacký pro dánský web jyllands-posten.dk.

Rodinný tým skvěle fungoval, náctiletá Caroline s otcem hrála stabilně a rychle pronikla do nejužší špičky. Rok 2010 i 2011 zakončila jako světová jednička, celkem strávila na vrcholu žebříčku 67 týdnů. Až do soboty vyhrála 27 turnajů, jenže žádný nebyl grandslamový.

"Když přibývají zranění, pochybujete v návrat"

"Kdyby se to ani tentokrát nepovedlo, pořád bych měla za sebou úžasnou kariéru. Co by spousta lidí dala za to, aby byla v mé kůži," prohlásila o víkendu Dánka.

Pochybností měla za poslední roky v hlavě přehršel. V loňské sezoně prohrála hned šest finále za sebou. Co na tom, že se dokázala po vleklém zranění kotníku vyškrábat ze 74. místa v žebříčku zpět do první desítky. K velkému triumfu jí vždycky něco chybělo.

"Když přibývají zranění, pochybujete, jestli se ještě někdy vrátíte stoprocentní. I když se pak v tréninku cítíte dobře, prohráváte s hráčkami, se kterými byste prohrávat neměli, je to frustrující. Proto je pro mě stát tady s grandslamovým titulem tak speciální, má kariéra je kompletní," těší šampionku.

Sama vidí jako jeden z hlavních důvodů, proč stojí znovu na vrcholu žebříčku s grandslamovou trofejí v náručí, svou trpělivost a ráda by tím inspirovala i tenisové fanoušky.

"Jediné, co si můžete říkat, je: ono to přijde, ono to přijde. A když se to náhodou nestane, alespoň víte, že jste pro úspěch udělali maximum," dodala Wozniacká.

autor: Miroslav Harnoch | 28. 1. 2018 7:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama