Zlomenina, operace, dlouhodobé rekonvalescence. Výčet lapálií českých tenistek v téhle sezoně by vydal na pěkně tlustou učebnici pro sportovního fyzioterapeuta. Očekávání veřejnosti před pařížským grandslamem tak nebyla kdovíjaká.
Přesto byl tenisový svět překvapený, když ve třetím kole French Open vypadla i poslední česká zástupkyně Karolína Muchová.
"S vyřazením Muchové už nemá Česko ve hře jedinou singlistku. Neobvykle špatný turnaj pro tenhle kolos," poznamenal na Twitteru redaktor Ben Rothenberg, který píše pro The New York Times, The Telegraph nebo magazín Racquet.
A není divu. Takhle mizerné výsledky zažil český tenis naposledy před necelými pěti lety na Wimbledonu 2017. Tehdy ani jedna z Češek neprošla do třetího kola. Hořkou pachuť ale fanouškům zpříjemnil fakt, že se Karolína Plíšková i přes brzké vyřazení z londýnského podniku stala novou světovou jedničkou.
Od té doby vždy minimálně jedna z tuzemských hráček pronikla alespoň do osmifinále turnaje, tedy do fáze, kdy se celý grandslam láme do druhé poloviny a oddělují se úspěšní od těch neúspěšných.
Neuvěřitelně dlouhou sérii zhatila až letošní Paříž. Markéta Vondroušová musela na operaci zápěstí už před grandslamem, Karolína Plíšková marně hledá zápasový rytmus po zlomenině ruky, kolotoč zranění neustále brzdí formu Petru Kvitové.
Do poslední chvíle před odletem do Francie léčily zranění i Kateřina Siniaková s Barborou Krejčíkovou. Když už se zdálo, že loket obhájkyně loňského triumfu vydrží zápasovou zátěž, došel Krejčíkové hned v prvním kole od druhého setu dech a na hotelu pak potvrdil test nákazu koronavirem.
Ten zastavil i jinou naději a zřejmě nejlepší českou tenistku letošní sezony Marii Bouzkovou, která si tak stihla připsat pouze jednu výhru. Když pak Muchová ve skvěle rozehrané bitvě třetího kola škobrtla, zvrtla si kotník a musela zápas skrečovat, nezbývalo, než se české smůle v Paříži jen ironicky ušklíbnout.
Na první pohled postihla český tenis série nešťastných náhod, které by si nevymyslel ani sám mistr Murphy. Chtělo by se říct "čert vezmi jeden grandslam". Bohužel to tak snadno nejde.
Věkem teenagerky, chováním profesionálky
Pravdou je, že mizerný výsledek z Paříže bude mít velmi pravděpodobně za následek to, že brzy nebude ani jedna národní trikolora v první desítce žebříčku. A pokud některá z Češek nenahodí rychle motory, možná ani ve dvacítce. Za Wimbledon se totiž letos budou body jen odečítat, takže o pořádný balík přijde finalistka Plíšková i osmifinalistka Krejčíková.
Přesto všechno je důvod k optimismu. Navzdory všem až bizarním okolnostem antukový svátek ukázal, že český ženský tenis má světlou budoucnost. Vždyť devět dívek nakouklo do hlavní fáze juniorského grandslamu a hned tři zatím doputovaly už do čtvrtfinále.
Samozřejmě by bylo naivní měřit potenciál nastupující tenisové generace jen optikou výsledků. V minulosti to spousta juniorských šampionek nedotáhla ani do první padesátky. Ale co je u těchhle českých dívek pozoruhodné, je jejich chování.
I když jsou věkem stále děti a mají plné právo na to, aby s jejich hormony cloumala puberta, chovají se už teď jako profesionálky.
Třebaže to sestry Fruhvirtovy na pařížské zastávce daleko nedotáhly, sedmnáctiletá Linda vypadla v kvalifikaci mezi dospělými a patnáctiletá Brenda nečekaně selhala už v prvním kole juniorky, přesto kolotoč kolem kurtů zvládají jak zkušení mazáci.
Díky tomu, že objíždí slavné zahraniční akademie a jejich zájmy zastupuje bohatá agentura IMG, mluví perfektně anglicky, nestydí se, na požádání vystřihnou rozhovor v cizím jazyce a ani se nezakoktají.
Kdo si vzpomene na první vyhraný Wimbledon Petry Kvitové a její nesmělá interview na kameru, musí jasně vidět ten rozdíl a jak moc jsou už teď tyhle teenagerky napřed.
Za sedmnáctiletou Lindou Noskovou nestojí žádná hvězdná agentura, která by jí sháněla volné pozvánky do turnajů. Zato z ní na sto honů čiší chtíč něco dokázat. V úvodním kole málem rozstřílela šampionku US Open Emmu Raducanuovou. Žádné čekání, co udělá favoritka, sama ji šla přehrát. A nebýt pár vlastních chyb z mladické nerozvážnosti, určitě by se jí to povedlo.
Kdepak, tyhle holky mají jasný plán, co chtějí dokázat. A pokud se jim podaří najít balanc v tom, jak takhle odmala tvrdě trénovat, nezničit si tím tělo a neztratit chuť ke hře, bude Paříž 2022 jen drobným škraloupem na jinak skvostné české tenisové historii.
