Ještě než antukový grandslam začal, španělský tenista bojoval s chronickými bolestmi v levé noze. Na přípravných turnajích kulhal a novináři se ho každou chvíli ptali, zda to neohrozí jeho cestu za čtrnáctou trofejí z Roland Garros.
On si ale takovou možnost vůbec nepřipouštěl. S bolestí se naučil žít, když ale pak po vítězné nedělním finále popsal, jak mu lékař vždy před zápasem píchl přímo do nervu znecitlivující analgetika, aby mu nohu na zátěž během utkání raději "uspal", vlétla tato informace do všech sportovní titulků po celém světě.
"Jedině tak jsem byl schopný hrát. Kdybych nevěřil, že můžu titul získat, tak tady nejsem," prohlásil rodák z Mallorcy.
Na sociálních sítích i mezi odborníky se pak rozhořela debata, zda jsou otupující léky důkazem Nadalovy ohromné vůle po vítězství, nebo čin tenisem uchváceného blázna, který pro úspěch riskoval zdraví.
"Samozřejmě to v pořádku není. Při každém takovémto zásahu se zvyšuje riziko dalšího poranění. Pokud má sportovec sval třeba jen natržený, může dojít k úplnému odtržení, protože adekvátně necítí postižené místo a nereaguje na bolestivé podněty, které analgetika tlumí," popsal deníku Aktuálně.cz vedoucí fyzioterapeut Ústřední vojenské nemocnice v Praze David Vrbický.
Sám Nadal si uvědomuje, že takhle dál hrát nemůže, okamžitě po triumfu v Paříži odjel do Barcelony, kde si nechal u specialisty udělat radiofrekvenční zákrok, který by mu měl pomoct.
"Opakovanými obstřiky se může problém jen zhoršovat a v důsledku odlehčování postižené části těla dochází k přetěžování jiných partii. U nich se poté zvyšuje riziko poškození," vysvětluje Vrbický, proč je třeba u Španěla jednat.
Na druhou stranu ho jako fyzioterapeuta podobné počínání sportovců nepřekvapuje. Sám má bohaté zkušenosti, o pohybovou soustavu se pravidelně staral české výpravě na olympijských hrách. Momentálně pomáhá hokejové reprezentaci do 17 let i HC Sparta Praha.
"Není to nic ojedinělého. Ale je třeba se na celý problém podívat komplexně. Vrcholový sportovec má své tělo jako výrobní nástroj. Slouží mu pouze určitou dobu, a proto se snaží svůj potenciál využít na maximum, aby se zabezpečil do budoucna. Do toho vstupují vlivy jako plnění smluv se sponzory, tlak médií a dalšího okolí," líčí fyzioterapeut.
Lidské tělo navíc profesionálním sportem dostává víc a víc zabrat. Své o tom ví i české tenistky, které byly letos v Paříži až nebývale zdecimované zraněními. Markéta Vondroušová na antukový grandslam ani neodcestovala kvůli operovanému zápěstí.
"Vše se zrychluje, hraje se ve větším tempu s větší agresivitou a silou. Když se podíváme do minulosti, nebývalo zvykem, aby se ve vrcholovém sportu tak často objevovali teenageři," říká Vrbický.
Příznačná je situace právě v českém tenise. Ať už jsou to sestry Brenda a Linda Fruhvirtovy, Linda Nosková, Nikola Bartůňková, Sára Bejlek nebo čerstvá juniorská grandslamová vítězka Lucie Havlíčková. Celá plejáda tenistek, která září mezi dospělými už teď, před dovršením plnoletosti.
I proto u nich může dojít k únavě organismu dřív než u matadorů typu Nadala, kterému je nyní 36 let.
"Vyvíjí se samozřejmě i péče o sportovce, na druhou stranu lidské tělo má své limity a pokud je budete dlouhodobě nerespektovat, tělo se bude logicky bránit. Mělo by se s péčí o tělo začít již od útlého věku a to celkovou atleticko-gymnastickou průpravou," nabádá Vrbický.
