Proměnila mečbol a po úchvatném tříhodinovém finále se zlomeně sesunula k zemi. Z očí jí vytryskly slzy. Paula Badosaová právě prožila moment, k němuž byla od útlého dětství předurčena, na který ale marně čekala dlouhé roky. Až už si myslela, že nejspíš nikdy nepřijde.
Celoživotní oběť tenisu se ale přes všechny strasti nakonec vyplatila. Španělská tenistka v Indian Wells stvrdila signifikantní výkonnostní skok prvním opravdu velkým titulem. Kalifornská poušť zrodila novou tenisovou hvězdu.
Nechybělo přitom moc a z Badosaové by byl jeden z mnoha příkladů padlého talentu.
Rodačka z New Yorku platila v mládí za nezpochybnitelnou budoucí superstar. Otevírala se před ní kariéra, jejíž záře měla být ještě znásobena atraktivním vzhledem.
Právě vizáž Badosaové byla hlavním důvodem pro vžité označení "nová Maria Šarapovová". Šlo zkrátka o podobu, která se nedala přehlédnout. Marketingoví specialisté okamžitě zavětřili. Dívka, která se v New Yorku narodila rodičům pracujícím v modelingu, byla potenciálním zlatým dolem. Kombinovala v sobě marketingový potenciál se sportovním umem.
Badosaová v roce 2015 triumfovala na juniorském French Open a sen o sladkém životě tenisové profesionálky nabral možná až příliš reálné kontury.
"Někdo mi říkal, že budu nová Šarapovová, jiní zase mluvili o další Garbini Muguruzaové. Ve Španělsku každý očekával, že budu následující rok v desítce," vzpomínala. Mladičká hráčka začala mít pocit, že musí vyhrát každý zápas, aby byla úspěšná a dostála hvězdným předpokladům.
Velmi rychle si příliš ambiciózním přístupem vytvořila blok. "Byl to určitý strach, pocit, který se špatně vysvětluje," vzpomínala před časem.
Každá porážka silně zasáhla její sebevědomí, to se začalo bortit jako dům z karet. Láska k tenisu se změnila v čirou nenávist.
"Prošla jsem si mnoha chvílemi plnými úzkosti a deprese. Přiznávám to. Neměla jsem žádnou touhu nic dělat, ať už v osobním, nebo profesionálním životě. Ztratila jsem iluzi o tenisu, vůbec jsem si ho neužívala. Cítila jsem jen tlak, povinnost a strach," vyprávěla, jak se její sotva rozběhnutá kariéra ocitla na vlásku.
Vše ještě zhoršovaly úspěchy hráček, které byly v mládežnických kategoriích jejími vrstevnicemi. Jelena Ostapenková vyhrála Roland Garros, Markéta Vondroušová dobyla v Paříži finále a Darja Kasatkinová vystoupala do elitní světové desítky.
Žádné z nich nedělal přechod mezi ženy sebemenší problém. Za hvězdy byly takřka okamžitě. Psychiku Španělky to nalomilo ještě víc.
"Viděla jsem, že nedělám výsledky, jaké všichni očekávali. Bylo to pro mě těžké, měla jsem v sobě strašně moc frustrace," popsala stav své sportovní hibernace.
Španělce nakonec pomohl nový trenér Xavi Budo. Byl pro ni k dispozici 24 hodin denně, zpočátku se přitom snažil jen o jediné: aby byla Paula šťastná především mimo kurt.
"Byl to klíč k mému znovuzrození," podotkla Badosaová. Zpět na dálnici k úspěchu ji vrátila i její vlastní nezlomná vůle. Přestože měla mockrát chuť všechno zahodit, vždy zase sebrala rakety a dorazila na kurt k dalšímu tréninku.
V srpnu 2019 se konečně prokousala do první stovky ženského rankingu WTA. Šlo o milník, jaký nakopne každou hráčku. Najednou přijde uvolnění, snadnější přístup na velké turnaje. Všechno se zlepší i po finanční stránce a tenistka má okamžitě mnohem více klidu na další práci.
V koronavirové sezoně 2020 velký postup zaznamenat nemohla, s příchodem aktuální sezony ale začala zářit. Zejména na antuce. Vyhrála svůj první turnaj v Bělehradu, na French Open došla do čtvrtfinále. A vzápětí ukázala, že bude nebezpečná na všech površích. Osmifinále si připsala na Wimbledonu, dobré výsledky měla i na letních betonech.
Na životní turnaj si ale musela počkat do října, stalo se jím odložené Indian Wells.
Badosaová ztratila jen dva sety, postupně vyřadila Jastremskou, Gauffovou, Krejčíkovou, Kerberovou, Džabúrovou a ve finále Azarenkovou.
"Naučila jsem se, že nic není nemožné. Když bojuješ, tvrdě pracuješ, tak po všech těch letech můžeš něčeho dosáhnout," uvedla, když políbila vítěznou trofej. "Stejně důležité je i snít. Člověk může mít těžké momenty, já jich měla víc než dost. Ale snít jsem nikdy nepřestala," dodala třiadvacetiletá tenistka.
Její vzkaz pro mladé tenistky, jimž se věští zářná budoucnost? Nikdy se s nikým nesrovnávat. Každý má vlastní tempo.
"Já prostě v sedmnácti nebyla připravená. Některé hráčky připravené jsou, ale já ne. Nebyla jsem připravená ani na první dvoustovku žebříčku, natož na desítku. Musela jsem být statečná a zvládla jsem to. Teď jsem na sebe pořádně pyšná."
