Překvapilo vás, když jste otěhotněla?
Plánovali jsme to a poté, co jsme se začali snažit, to vyšlo rychleji, než jsme předpokládali. Takže se těším. Termín budeme mít někdy během léta. Mohl by to být lev, jako jsme my dva s manželem.
Ale jak jste reagovala v první chvíli, kdy jste se dozvěděla, že budete maminkou?
I když jsme to plánovali, v první chvíli to byl šok. Změnilo se najednou úplně všechno. Proběhlo mi hlavou, co všechno se bude muset řešit, měla jsem letenky do Austrálie, domluvenou parťačku, trenéra, spousta lidí na mě byla závislých. Hned v prvních týdnech jsem to musela říct spoustě lidem.
Jak reagovala vaše deblová parťačka Barbora Strýcová?
Malinko jsem se toho bála. Měla jsem z toho stres, abych jí to řekla co nejdřív, ale zároveň to nešlo říct dřív než v určitý den. Takže jsem jí volala hned po kontrole z auta a říkala jí opatrně: ´Hele, víš, já nemůžu do Austrálie…´Ona se hned ptala: ´Copa?´ Já na to: ´No, asi budu mít miminko.´ Načež začala tak křičet a pištět, že mi málem praskly repráky v autě. (smích) Vzala to úplně v pohodě, přeje mi to.
Takže jste skončila s tréninkem?
Musela jsem sport hodně omezit, ze čtyř hodin tréninku úplně na nulu, ale snažím se hodně cvičit a být v pohybu, abych se co nejdéle udržela fit.
Jak to máte dál rozmyšlené s kariérou?
Byla jsem připravená, že mě miminko odsune z tenisového prostředí, nicméně mám možnost si zmrazit žebříček a do tří let se vrátit, kdybych chtěla. V současnosti si to nedovedu představit, ale nechci si tyhle zadní dveře zavírat. Teď přerušuju kariéru s tím, že se určitě nebudu snažit vrátit k tenisu úplně co nejdřív a úplně na té nejvrcholnější úrovni. V tuhle chvíli se k tomu neupínám, těším se, že budu maminkou.
Současný světový tenis má ale slavné maminky na kurtech, například Serenu Williamsovou nebo Viktorii Azarenkovou. Jsou pro vás určitou inspirací?
Každá asi má svůj důvod, proč se k tenisu vrátily. U Azarenkové to asi bylo tím, že její dítě nebylo úplně plánované. Samozřejmě obdivuju, že to takhle zvládají a hlavně dokážou kloubit cestování s dítětem. To je něco, čemu já bych se chtěla vyhnout. Nelíbí se mi, že by mé dítě mělo vyrůstat na tenisových turnajích. Teď nesoudím ostatní, jak Serena tak Azarenková mají možnosti si s sebou vozit rodiny, pomocnice a děti mají absolutní servis.
Jak byste tedy chtěla ukončit tenisovou kariéru?
Ideálně bych to chtěla udělat tak, že oficiálně oznámím konec kariéry a rozloučím se na kurtu. Ale taky se může stát, že se najednou rozhodnu, že už se na kurt nevrátím. I když bylo by krásné se rozloučit třeba na nějakém grandslamu, třeba ve Wimbledonu.
Ještě loni pro vás bylo velkou motivací stát se deblovou světovou jedničkou, nechybí vám to ve výčtu úspěchů?
Mé těhotenství nebylo lehkovážné rozhodnutí, přemýšleli jsme o tom poslední dvě tři sezony. Určitě rozhodl věk a pak i pozice, ve které má kariéra je. Dosáhla jsem téměř všeho, co se dá. Necítím to tak, že by mi něco chybělo. Chybí mi jen post světové jedničky, ale to je jen číslo. Pro mě byly důležité ty dílčí úspěchy a hlavně zisk olympijské medaile.
Nyní se z vás stává tenisová divačka, jaké to je?
Po deseti letech jsem nebyla v Austrálii. Docela jsem se toho bála, protože jsem dlouho nebyla během grandslamu doma. Ale bavilo mě to moc, sledovala jsem ohromné úspěchy českých holek. I exparťačce Báře Strýcové se v deblu dařilo až překvapivě dobře, jsem ráda, že jí to takhle vyšlo, i když si musela spoluhráčku shánět na poslední chvíli.
Co budete dělat mimo tenis a rodičovských povinností?
Využívám toho období, že netrpím silnými nevolnostmi a únavou. Snažím se věnovat aktivitám v televizi ve Sportstaru na Primě. Dělám reportáže a domlouvám si i projekty s jinými televizemi, protože bych se nechtěla chytit pouze jednoho. Přináší mi to podobné věci jako tenis, tedy adrenalin, stres a výzvy. A pořád jsem blízko sportu. Moc bych se třeba chtěl zúčastnit olympiády jako reportérka.
A stíháte se zamýšlet nad tradičním rodičovskými otázkami typu, jak se bude dítě jmenovat, kde budete bydlet a podobně?
Nad jmény přemýšlíme, máme nějaké favority, ale na to je ještě čas. Určitě ale vím, že chci mít veškerý servis kolem porodu v Praze a tady i budeme převážně bydlet. I kvůli mé práci. Musíme se ale také přesunout k manželovi a jeho práci, takže budeme i v Londýně.
