Londýn (od našeho zvláštního zpravodaje) - Mohlo to být vyvrcholení velkého sportovního příběhu, Petra Kvitová ale opustila jeviště se slzami v očích hned v prvním dějství. Česká favoritka se loučí s Wimbledonem po porážce s Běloruskou Aljaksandrou Sasnovičovou dokonce s kanárem ve třetím setu.
"Většina věcí mi nefungovala. Bylo to první kolo a nervy zase pracovaly. Bojovala jsem sama se sebou a byla sama sobě největší soupeřkou. Snažila jsem se, ve druhém setu jsem to změnila, ale ve třetím mi rychle utekla a už jsem se s tím nevyrovnala," uvedla po zápase.
Kvůli jejímu vyřazení naplnili novináři největší místnost pro tiskové konference, všichni chtěli vědět, co se s největší favoritkou na celkový triumf vlastně stalo, když letos jinak prožívá úžasnou formu a posbírala už pět titulů.
"Nejspíš jsem zase chtěla vyhrát až moc. Vtipkovala jsem, že snad grandslamy příští rok vynechám. Slíbila jsem si, že budu trpělivá a zase to zlomím. Tenis je o grandslamech, ale teď mi to na nich nejde. Zkusím to příště."
Od té doby, co tenistka z Fulneku triumfovala v All England Clubu naposledy v roce 2014, nedošla tu nikdy dál než do třetího kola.
"Nevím, čím to je. Asi jsem si dřív neuvědomovala takovou tu tíhu grandslamu, což se změnilo tím, kdy jsem ho vyhrála. Vím, co to znamená a jaké to je. A ráda bych si to zopakovala, možná proto mi to přináší ty nervy," myslí si.
Ty se na české hráčce začaly projevovat od prvního gemu, kdy se na vlastním servisu hodně trápila. Utrápený výraz jí z tváře na chvilinku zmizel jen v druhém setu, ale ve třetím už odešla úplně. Celkem posbírala 36 nevynucených chyb.
"Už jsem se s tou nervozitou trochu vzbudila, jak se zápas blížil, bylo to horší a horší. Neměla jsem čistou hlavu. Moc jsem přemýšlela. Ruka pak nešvihá, jsem stažená, nepohybuju se dobře. Snažila jsem se najít rytmus a uklidnit se, ale nehrála jsem údery, jak bych si přála," dodala k zápasu.
S dvojicí trenérů Jiřím Vaňkem a Davidem Vydrou se po zápase pouze objala a nijak předčasný konec na turnaji neřešili. V době, kdy léčila pořezanou ruku, řešili daleko závažnější problémy. Sama se to snaží brát statečně. "Samozřejmě jsou okamžiky, kdy tak statečná nejsem, ale já si pořád myslím, že tenis umím, jen mě občas prostě nervy přebijí," krčí rameny.
Letošní účet na turnajích velké čtyřky jí dělá starosti a ráda by přišla na způsob, jak to vyřešit. "Je to něco, co mě dál bude potkávat čtyřikrát do roka, což je hrozná představa. Víc nevím, co bych k tomu řekla. Třeba v Birminghamu jsem se cítila úplně jinak než tady, ale tak to prostě na grandslamech je."
Řešením by mohla být práce se sportovním psychologem. "S jedním jsem v kontaktu, je to Čech bydlící na Slovensku. Mentální přípravě se věnuju podle potřeby, jak se cítím. Je to každodenní práce," řekla osmadvacetiletá hráčka.
Teď už se hlavně těší na to, až odjede na dovolenou. "Těším se na to už od French Open, potřebuju si odpočinout, vypnout hlavu od tenisu. Měla jsem toho od začátku sezony dost. Těším se, až vypnu a nebudu muset nic dělat."
Před tréninkem na americké betony odjede s kamarádkou k moři. "A tam vypnu a budu si číst. Teď se fyzicky cítím taková tuhá, ale není to tak, že bych měla nějaký velký zranění. Tělo je jinak super, drží, i svaly jsou dobře připravený. Ale musím jim dát trochu oddech, měly toho dost. Bude to letos první volno, které budu mít," dodala.
