Platonická láska mnoha fanoušků tenisu 90. let se nyní připomíná rozhovorem pro argentinský deník La Nacion. V něm shodou okolností hovoří o tom, jak ji kdysi překvapil poprask, který vzbudila ve státech východní Evropy.
Po ukončení sportovní kariéry tam přijela propagovat svůj parfém. A nestačila se divit.
"Musela jsem kvůli propagaci na místa, jako je Varšava v Polsku. Nikdy jsem tam nebyla. Vešla jsem do obchodního centra, abych rozdala pár autogramů, a byla tam dlouhá fronta lidí, kteří na mě čekali," popsala své překvapení ze zájmu, který se pak opakoval i v Budapešti nebo Bratislavě.
"Na těch místech jsem nikdy nehrála. A oni mě tam znali. Vysvětlovala jsem si to tak, že mě znají víc pro mé parfémy než jako tenistku. Bylo to velmi kuriózní a překvapivé," prohlásila Argentinka.
Sabatiniová tehdy zjevně podcenila svůj tenisový věhlas. To, že se ve východní Evropě příliš neobjevovala (mimochodem v roce 1986 hrála v Praze na Štvanici v rámci Poháru federace a už tehdy bylo na jejím tréninku plno), rozhodně neumenšovalo její globální slávu.
Vždyť i teď, bezmála čtvrtstoletí po ukončení kariéry, hned několik diskutujících pod facebookovým příspěvkem na sportovním profilu Aktuálně.cz přiznalo: Do téhle tenistky jsme byli zamilovaní.
Sabatiniová je obecně považovaná za první tenisovou modelku. Na kurtech si během krátké kariéry vydělala skoro devět milionů dolarů, následný parfémový byznys jí ale vynesl ještě mnohem víc.
Do tenisového kolotoče vstoupila jako mladičká teenagerka velmi důrazně. Už v 15 letech nadchla postupem do semifinále Roland Garros, kde v roce 1985 podlehla Chris Evertové. Talentované Argentince se předvídala úžasná budoucnost, a ačkoli se nedá říci, že by Sabatiniová svou kariérou zklamala, brzký nástup mezi největší hvězdy si přece jen vybral určitou daň.
"V šestnácti sedmnácti letech bylo těžké vypořádat se s tou slávou, s tím, jak jsem byla pod drobnohledem médií. Vletíte do toho a pak se teprve musíte naučit s tím nějak žít, nikdo vás na něco takového nepřipraví," připomněla Argentinka, proč teenagerské hvězdy v mnoha případech nedokáží ustát tlak.
Výkonnost často padá z piedestalu zprudka, kariéry končívají předčasně. Ani ta Sabatiniové koneckonců netrvala dlouho.
"Soustředit se na samotný tenis bylo strašně složité. V určitých fázích jsem trpěla, nebylo mi z toho dobře," vypověděla.
Než ale v roce 1996 v pouhých šestadvaceti letech dala tenisu vale, stihla toho dost. Svůj talent nepromarnila, nenechala jej zadusit všudypřítomným tlakem.
V roce 1988 získala stříbrnou medaili na olympiádě v Soulu, ovládla Turnaj mistryň a ještě před devatenáctými narozeninami dosáhla na své kariérní žebříčkové maximum - třetí místo.
Ve dvaceti se pak dočkala svého jediného grandslamového titulu. Ve finále US Open v roce 1990 nastoupila proti své největší rivalce Steffi Grafové. V té době už měly obě hráčky odehráno jednadvaceti vzájemných duelů, přičemž Argentinka uspěla pouze ve třech případech.
V New Yorku už s Grafovou prohrála finále v roce 1988, tentokrát ale na fenomenální Němku nalezla protizbraně, vyhrála 6:2, 7:6 a zvedla nad hlavu vytouženou trofej.
Finále ženské dvouhry na US Open 1990:
O rok později prohrála s Grafovou své jediné wimbledonské finále a celkově mohla žehrat na nepřízeň osudu, který jí do cesty postavil právě německou šampionku, jež ji připravila o velké množství triumfů. Nikdy si ale nestěžovala. Naopak se s Grafovou spřátelila, společně dokonce vyhrály wimbledonskou čtyřhru.
V roce 1994 připsala druhý triumf na Turnaji mistryň, o dvě sezony později po problémech s žaludkem už ale oznamovala konec kariéry. "Chci se vdát a mít děti," hlásila. Dodnes se jí to nepoštěstilo.
Argentinští novináři se čerstvě padesátileté Sabatiniové zeptali, co by dnes vzkázala svému minulému já - mladé tenistce, která ukončila profesionální dráhu s 27 tituly v kapse, což ji řadí na dvacáté místo dělené se dvěma Češkami - Petrou Kvitovou a Hanou Mandlíkovou.
"Nic jiného než to, že jsem na ni hrdá. Za to, co všechno obětovala, za to, co všechno dala tenisu," odpověděla.
"A také to, že porážky nejsou konec světa. Řekla bych jí, ať myslí pozitivněji, protože když prohrávala, nechtěla nic slyšet. Myslím si, že jsem toho od sebe požadovala až moc a to nakonec hrálo proti mně."
O víkendu Sabatiniové chodilo mnoho gratulací, jedna jí ale udělala speciální radost. Zapípala na Twitteru od legendární Martiny Navrátilové: "Všechno nejlepší k padesátinám přeji své přítelkyni a rivalce. Tak krásná jako jsi zvenčí, jsi krásná i uvnitř, Gaby."
Sabatinová dojatě odpověděla: "Ty víš, jak moc tě obdivuji nejen na kurtu, ale i mimo něj. Tvá slova jsou jedním z nejlepších dárků, které jsem mohla dostat."
You know how much I admire you, not only on the court but also off the court. Your words is one of the best gifts I could have received 🥰🥰❤️❤️ @Martina https://t.co/V5lmhGREju
— Gabriela Sabatini (@sabatinigabyok) May 16, 2020
