Praha/Londýn - Když se před pár dny řešilo, kdo vlastně může zastavit Rogera Federera v cestě do dalšího grandslamového finále, tohle jméno nenapadlo nikoho. Kevin Anderson žádným černým koněm rozhodně nebyl.
Strach z něj neměl ani švýcarský obhájce titulu a upřímně, nevěřil si ani sám Jihoafričan. V prvních dvou setech středečního čtvrtfinále to bylo jasně patrné.
Anderson působil v rozhodujících chvílích bázlivě, jako by ho svazoval přílišný respekt. Jenže v průběhu utkání se i díky příhodným okolnostem zrodil válečník. Pomohla k tomu pro tentokrát nedokonalá hra dvacetinásobného grandslamového vítěze.
Federerovi se nedařilo přiblížit se svému hernímu ideálu a obr na druhé straně dvorce tuhle slabost vycítil.
Jihoafrická šelma se zakousla do té největší kořisti, jakou mohla na zeleném pažitu v All England Clubu ulovit. Přežila klinickou smrt, odvrátila mečbol, vůbec poprvé v životě sebrala Federerovi set, pak druhý a v brutální koncovce pátého dějství definitivně zlomila Švýcarovi naděje na další slavný triumf.
Anderson poprvé vystoupil ze stínu tenisových hvězd, které jsou pro média i fanoušky mnohem atraktivnější než on.
Dvaatřicetiletý rodák z Johannesburgu si tak po životním zápase mohl dopřávat zasloužené pozornosti (ne, že by ji vyhledával) a na tiskové konferenci vyprávět o tom, jak složité je prosadit se ve vrcholovém sportu, když pocházíte z Jižní Afriky.
"Není to lehké, je to velmi daleko od tenisové scény. Ale možné je všechno. Rád bych tímhle dal příklad lidem z Afriky, že se vyplatí držet se svých snů a věřit sám v sebe," prohlásil 203 centimetrů vysoký tenista.
V Jižní Africe už dávno nežije. Studoval na univerzitě v Illinois a v roce 2011 se usadil v Delray Beach na Floridě společně s golfistkou Kelsey O´Nealovou, kterou při studiích potkal. Ve Spojených státech má status permanentního rezidenta. A pracuje na tom, aby získal americké občanství. "Je to stále v procesu," uvedl ve středu v Londýně.
Často opakuje, že občanem USA se chce stát pouze z praktického hlediska. Reprezentovat bude už navždy barvy Jihoafrické republiky. Národu, který v něm v posledních měsících nachází svého největšího sportovního hrdinu.
Finalista loňského US Open a osmý hráč světového žebříčku teď touží po dalším grandslamovém finále. Jeho soupeřem bude Američan John Isner, další tenisový obr.
"Mým cílem tady na Wimbledonu bylo čtvrtfinále. Ale když jsem prošel přes Rogera, tak chci samozřejmě ještě dál. Chci hrát v neděli o titul, to je jasné," řekl Anderson. Sebevědomí z něj přímo čiší, přestože má s Isnerem negativní bilanci 3:8 na zápasy.
Statistiky ale může klidně nechat stranou. Rozhodne se na kurtu. Vždyť za zmínku rozhodně stojí jeho nejvýraznější tenisová fobie. Má jméno Tomáš Berdych. Anderson má s českým tenistou šílenou bilanci 0:12 na zápasy. A tak je možná rád, že se Berdych na letošním Wimbledonu kvůli zranění zad nepředstavil.
Nicméně i tahle záležitost ukazuje na vnitřní sílu jihoafrického obra. S Federerem před letošním Wimbledonem prohrál všechna čtyři vzájemná utkání, aniž by získal jediný set. Svou šanci ale využil v ten nejvhodnější moment. "Tuhle chvíli si budu navždy pamatovat, vždyť jsem porazil Rogera na centrálním kurtu ve Wimbledonu, utekl jsem z mečbolu a vyhrál v pěti setech," musel si neuvěřitelný úspěch Anderson raději nahlas přeříkávat.
Uspokojení bylo jen chvilkové. Už na tiskové konferenci po utkání se Jihoafričan vrátil z pohádky zpět do reality profesionálního sportu. "Musím se vrátit zpět na zem co nejdříve, zklidnit se a zahájit rychlou regeneraci," připomněl sám sobě zakladatel instruktážního tenisového webu Realife Tennis a milovník seriálu House of Cards.
