Londýn (od zvláštního zpravodaje) - Ani ten nejmenší problém neměl Novak Djokovič se svým mladým soupeřem z Čech. Adam Pavlásek nedokázal svému dětskému idolu vzdorovat a ve druhém kole Wimbledonu uhrál při svém vůbec prvním životním představení na místním kurtu číslo 1 pouhých pět her.
Za celý zápas vybojoval jediný brejkbol, ten ale ve třetí sadě neproměnil. Výsledek? 2:6, 2:6, 1:6. Přesto slušně zaplněné hlediště několikrát Pavláskovi aplaudovalo. Třeba při sérii čtyřech těžkých volejů na síti. Nebo poté, co několikrát výborně doběhl skvostné kraťasy soupeře a zakončil.
A co víc. Po jednom brilantně zahraném stopvoleji zatleskal dvaadvacetiletému rodákovi z Bílovce sám legendární Srb.
"Vím, že mě obdivoval, když byl malý kluk. Ale to teď vypadám, že jsem pěkně starý," smál se Djokovič po zápase trvajícím jen něco málo přes hodinu a půl. Pak ale přiznal, že ho podobné záležitosti těší. "Je moc hezké slyšet, že jsem ho inspiroval, svou hrou a tím, čeho jsem dosáhl. Je to lichotivé a já jsem za to vděčný," řekl čtvrtý hráč světového žebříčku.
Při samotném utkání na to ale rozhodně nemyslel. Nechtěl mít tendence soupeře šetřit. "Tam už jsem musel dělat to, co je mým úkolem," usmíval se viditelně spokojený Srb.
Při závěrečném podání rukou k Pavláskovi poměrně dlouho promlouval. "Jen jsem mu gratuloval k tomu, že se dostal až sem a mohl hrát velký zápas na velkém kurtu," přiblížil Djokovič.
Jak dodal, v tu chvíli naprosto rozuměl emocím, které mladý český tenista zažíval při svém prvním životním Wimbledonu. "Očividně to pro něj byla velká událost," řekl.
Pavláskův výkon hodnotil s rezervou. Bylo jasné, že je český hráč velmi nervózní. "Vím, že umí hrát o dost lépe, než hrál dnes. Nervy ho trochu dostaly. Je to zápas na grandslamu, je to úplně jiné. Určitě tuhle zkušenost využije ve zbytku své kariéry," dodal Djokovič.