Hrubé kontroly, lidé schovávající tašky. Bolelo to, promluvil Tsonga o rasismu

av av
5. 6. 2020 11:32
Součástí debaty o rasismu, kterou vynesla do popředí mediálního zájmu smrt Afroameričana George Floyda, je také otázka, zda je Evropa na tom o něco lépe než Spojené státy. Špičkový francouzský tenista Jo-Wilfried Tsonga si to nemyslí.
Jo-Wilfried Tsonga.
Jo-Wilfried Tsonga. | Foto: Reuters

Pětatřicetiletý Tsonga zavzpomínal na dospívání ve Francii se všemi specifickými zážitky, s nimiž se musel vyrovnávat coby syn francouzské matky a konžského otce. Rodák z Le Mans připustil, že se s rasismem setkával pravidelně, už od nejranějšího dětství.

Podle Tsongy byly na začátku, ve školce mezi dětmi, drobné přezdívky odkazující na jeho snědou pleť. Už na ně byl mladý Francouz velmi citlivý. Později přišly regulérní urážky a "detaily" v běžném životě, které Tsongovi daly pocítit, že je jiný.

"Stával jsem se například obětí nepřiměřených kontrol dokladů na ulicích," svěřil se Tsonga v rozhovoru pro France Info. K přísnějšímu lustrování docházelo i ve chvílích, kdy byl mladý tenista venku s bílými kamarády. Ti přitom podle něj nikdy perlustrováni nebyli.

Tsonga se cítil odmítaný a separovaný, se svou "rolí" ve francouzské společnosti se špatně smiřoval. "Několikrát se stalo, že jsme s kamarády chtěli jít do nějakého podniku. U vchodu mi bylo řečeno, že kamarádi jít dovnitř můžou, ale já ne," popsal bývalý pátý hráč světového žebříčku.

Když chodil po ulicích se svým otcem, vídal prý v očích spoluobčanů strach nebo opovržení.

"Lidé mě míjeli a schovávali si přede mnou tašky. To opravdu bolelo. Jsou to věci, které ve mně zanechaly stopu, kterou nelze smazat. Zůstane to se mnou navždy," uvedl tenista, jenž si během kariéry vydělal tenisem přes 20 milionů amerických dolarů.

Zamyslel se i nad tím, jak o něm kdysi informovala francouzská média.

"Když jsem startoval kariéru, hlavní informace o mně byla, že jsem syn konžského otce. Nerozuměl jsem, proč je to tak důležité, byl jsem přece Francouz. Měli jsme už tehdy Yannicka Noaha, francouzsko-kamerunského hráče. Zvláštní ale bylo, že Cedric Pioline nikdy nebyl označován za francouzsko-rumunského tenistu," vrátil se Tsonga o dvě dekády nazpět. 

O rasismu Tsonga v uplynulých letech téměř vůbec nemluvil. "Nezmiňoval jsem se, ale nejsem naivní. Pravda je, že tragédie George Floyda je jen jednou z mnoha a člověka nevyhnutelně nutí křičet hlasitěji, podělit se o svou vlastní bolest," vysvětlil finalista Australian Open z roku 2008.

Floydova smrt je podle něj pohromou pro celý svět, incidentem, který ještě více rozdělí společnost.

"Celé to je jenom o nepřijetí rozdílu. Tenhle druh chování je pro mě nesnesitelný, ale vídáme ho v mnoha podobách. Případ George Floyda není jen o černé americké komunitě, je o tom, co se děje všude na světě, ať už se to týká barvy pleti, sexuality, původu, nebo náboženství. Připadá mi to nechutné," zamyslel se Tsonga.

Proti rasismu bojuje individualismem, snahou nepřizpůsobovat se žádné komunitě a žít podle svého svědomí.

"Svou identitu jsem si vybudoval sám. Žádné místo pro mě nebylo předem vyhrazeno. Na obou stranách jsem se necítil vítaný. Ve Francii jsem byl černý, v Africe zase bílý. Kořeny mého syna jsou ze šesti zemí, bude mluvit několika jazyky. Takhle bojuji proti rasismu," vysvětlil.

 

Právě se děje

Další zprávy