Zároveň v rozhovoru s novináři ocenil, jak mužstvo zareagovalo na víkendovou porážku v Gruzii. Naopak ho mrzelo, že se od týmu odvrátili fanoušci a příznivci soupeře měli v hledišti převahu.
Třiadvacetiletý rodák z Karlových Varů prožívá úspěšné období v plzeňské Viktorii, první trefy v národním týmu však všechno trumfly.
"Reprezentace je fakt nejvíc, čeho můžete dosáhnout. Jsem opravdu moc rád, že jsem dostal šanci a zápas se mi povedl. Pocit je to naprosto úžasný," řekl Šulc.
Po vítězství nad Ukrajinou má bilanci šesti mezistátních zápasů a dvou vstřelených gólů.
"První branku zkoumal videorozhodčí, ale byl jsem si jistý, že to nebyl ofsajd. Na zadní tyči zůstal jeden z Ukrajinců, dal jsem si pozor," popsal záložník.
Blýskl se především druhou trefou, kdy si zpracoval míč na prsa a pak z voleje prostřelil hradbu těl před sebou.
"Těžká situace. Sice jsem tušil, že se ke mně míč odrazí, ale ještě mi tam uhýbal spoluhráč. Dal jsem si balon na prsa a plácnul do toho. Moc jsem nepřemýšlel, ale trefil jsem to pak krásně," radoval se.
Mužstvo tak dokázalo doma zareagovat na debakl v Gruzii.
"Řekli jsme si, že si nebudeme hrát na fotbalisty, ale nejdřív bude dřina. Jsem hrozně šťastný, že jsme to po zkratu v Gruzii zvládli za tři body. A jsem moc rád, že jsem u toho mohl být," ocenil Šulc.
Stejně jako ostatní spoluhráče mu vadilo, že Ukrajinci se v pražském Edenu mohli cítit jako doma, protože z hlediště měli větší podporu svých fanoušků.
"Mrzelo mě, že nás v tom lidi nechali. Samozřejmě jsem věděl, že Ukrajinců tady žije hodně. Ale doufal jsem, že to bude na stadionu aspoň půl na půl jako při finále MOL Cupu. Jenže po jednom krachu se na nás lidi vykašlou," poukázal hrdina zápasu.
Uvědomuje si, že získat zpátky důvěru fanoušků může být pro reprezentaci složité.
"Spousta internetových trenérů nás odepsala. Cesta, jak si naklonit fanoušky, je hrát asi jako dneska, jezdit po zadku a nechat tam srdce. Naštěstí nebylo moc času o zklamání v Gruzii přemýšlet. Bylo jasné, že navlíkneme montérky a jdeme to odjezdit," řekl Šulc.
