Říká se, že obhájit titul je těžší než ho získat poprvé. Potvrdíte to?
"Rozhodně. Před rokem to byla pro Lorda první sezona a mistrovství jsme brali jako zkoušku, jestli na tuto úroveň má a jestli je schopný se vůbec popasovat s těmi nejlepšími. Šli jsme to opravdu spíš zkusit, nikdo od něho nic nečekal. Letos už se od nás výsledek čekal, tím se člověk dostává pod tlak a může pak dělat hloupé chyby. Proto to teď bylo náročnější."
Po úvodní drezuře jste byl až pátý. Nezatrnulo vám?
"Musím se přiznat, že ani ne. Lord není specialista do drezury, je to jeho nejslabší stránka. Takže nikdy nečekám, že bych se po ní pohyboval někde vpředu, a spíš doufám, že se pak projeví jeho nejsilnější disciplína, což je kros. Takže stejně jako loni jsem se hlavně snažil, aby mi soupeři v drezuře moc neodskočili. Pak jsem chtěl v krosu podat co nejlepší výkon a dohnat je, případně získat i nějaký náskok, abych si to pak mohl udržet v parkuru. To se podařilo."
Sázka na kros vám vyšla. Jak se vám líbila jeho trať, která stejně jako loni vedla v dráze Velké pardubické?
"Organizátoři odvedli opravdu výbornou práci, krosy byly výborně nachystané. A ač došlo k nějakým lehkým pádům, tak to bylo spíš z jezdeckých chyb. Žádné problémy nenastaly, jezdci byli fakt spokojení."
Letos ozdobily některé překážky výtvory uměleckých řezbářů. Vnímal jste je při soutěži?
"Při samotném závodě je člověk nevnímá, soustředí se hlavně na to, aby dobře trefil odraz skoku a nevychýlil se ze skokové linie. Ale když si prochází před startem trať, tak je vnímá, je to fakt nádherné. Překážku dělá i její okolí, a když u ní stojí krásně vyřezaná hlava koně, tak to navodí úplně jiný dojem z toho skoku."
Jak jste vlastně svůj druhý titul mistra České republiky oslavil?
"Na žádné velké oslavy nebyl čas. Jen jsme si večer popřáli s kamarády, přiťukli si a zase rychle do práce. Mám ve stáji spoustu koní, kterým se musím věnovat, jedeme dál."
