Kariéru ukončil jako opravdová hvězda svého sportu. Však také vyhrál třikrát po sobě titul mistra světa silniční cyklistiky. Absolvoval 12 závodů Tour de France, kde posbíral tři duhové a sedm zelených dresů pro nejlepší sprintery.
Krátce pak ještě koketoval se závody na horských kolech, ale od léta už si užívá sportovního důchodu a na kole vyjede už jen pro radost nebo v rámci nějakých exhibic a partnerských akcí.
"Užívám si svobodu. Mám pořád své sponzory, kteří mě zvou na akce. Z těch nejbližších mám před sebou cestu do Koreje, Tchaj-wanu nebo Číny. Žiju různými kulturami, potkávám lidi, mám to rád," vysvětlil slovenský cyklista, který má bydliště v Monaku, v rozhovoru pro španělský larazon.es.
Zároveň ale musel odpovídat na otázku, zda mu závodní kolotoč na silnici schází. Čtyřiatřicetiletý cyklista se tak otevřeně rozpovídal o tom, jak už ho život mezi profíky příliš nebavil.
"Závody jsou závody. Ale kdysi byly také s menším stresem. Samozřejmě v těch nejprestižnějších jsme byli také pod tlakem a snažili jsme se odevzdat všechno. Ale pamatuju si na Tour Down Under nebo Okolo Kalifornie, kde jsme se během etap bavili, žertovali, všichni jsme měli velmi dobré vztahy," vyprávěl Sagan.
Nyní to prý ale v peletonu vypadá úplně jinak a ze závodění se vytratila radost.
"Zmizela lidskost. My starší jsme se ještě dokázali pobavit, ale s mladými se to nedalo. I na malých závodech vládlo napětí jak na mistrovství světa. Poslední dva roky mě tam nikdo ani nepozdravil," uvedl.
Podle rodáka ze Žiliny jde ale víc o problém doby než o problém vývoje samotné cyklistiky.
"Mladí obecně dnes mají problém se normálně bavit tváří v tvář a raději komunikují přes textovky nebo Instagram. Asi jim ublížila i doba covidu, kdy se přerušil osobní kontakt mezi lidmi," dodal Sagan, který se po kariéře věnuje více i výchově sedmiletého syna.
