Mnoho lidí v Česku v létě díky vám zjistí, co je taekwondo. Berete to před olympiádou jako výzvu?
Určitě. Vím, že to během olympiády půjde do povědomí, už teď cítíme, že náš sport více lidí poznává. Posledně udělala boom střelba, že ano? Měli jsme dvě medaile Liptáka s Kosteleckým. Snad to bude podobné.
Jak vysoko bude viset medaile ve vaší soutěži?
Věřím si dost, mám ty nejvyšší cíle. Budu chtít dojít co nejdál.
Vy jste dvojnásobná mistryně Evropy do 21 let, máte stříbro z mistrovství světa dospělých i z Evropských her. Sebevědomí je na místě.
(úsměv) Snad ano. Budu startovat v nejtěžší ženské váhové kategorii nad 67 kg, v kvalifikaci jsem v ní bojovala vůbec poprvé. Tím, že jsem lehčí, mám v plánu těžit z rychlosti a obratnosti.
Ve vaší kategorii vás bude na olympiádě celkem 16. Bude to od začátku K. O. systém?
K. O. systém? Jako že přijdu, všechny vymlátím a půjdu? (smích)
Proč ne… Ale myslel jsem to tak, zda se od začátku půjde vyřazovacím způsobem?
Ano, je to tak. Kdybych prohrála ve druhém zápase a ta holčina by pak šla až do finále, vytáhla by mě do opravného kola. Ale kdo prohraje první zápas, končí.
Vaše soutěž celý program taekwonda na olympiádě uzavře (10. srpna). V prvních dnech se tak budete moci rozkoukat. Je to výhoda?
Myslím, že ano. Už jsem byla třeba i na mládežnické olympiádě, nějakou zkušenost s tím mám, nicméně tohle bude ještě z jiného hrníčku. Moc se těším, jsem na to zvědavá. Těším se i na to, až poznám ostatní sportovce, jsou tam dost velká jména. Bude super, pokud budu moct zajít se na některé z nich podívat.
Jak byste základně popsala váš sport?
V 90 procentech používáme nohy, v deseti ruce, nemůžeme do obličeje. Někdo nás srovnává s judem, ale podobnost je tam spíš s karate.
Při zápasech se používá video systém, na sobě máte různé senzory. Na první pohled vypadá taekwondo docela složitě.
To je takové gró, že v helmě a vestě je elektronika. Na ponožkách jsou ještě taky senzory. O hlavu stačí jen štrejchnout ponožkou. Ale aby vám padnul bod na vestu, musíte dát sílu, která je vypočítaná na vaši váhovou kategorii. To musí být dobře mířená rána.
Jak se kopy a údery pěstí bodují?
Z jednoduchého kopu na vestu jsou dva body, z otočkového čtyři body. Na hlavu je potom jednoduchý kop za tři body, z otočky za pět. Rukama se převážně blokujeme a můžeme udělat úder jen na vestu, na střed. Ten je za bod. Na rukavičkách senzory nemáme, takže tohle vyhodnocují rozhodčí na okraji tatami. Úder má spoustu kritérií, rozhodčí se s tím musí shodnout. Za zakázané techniky dostává bod soupeř a vy máte napomenutí. Pokud dostanete v jednom kole pět napomenutí, automaticky ho vyhrává soupeř.
Kola mohou být maximálně tři, že ano?
Ano, bojuje se podobně jako v tenise na "sety". Pokud vyhrajete dvě kola, do třetího už se nejde. Jakmile je to 1:1, rozhoduje třetí kolo. Jedno kolo trvá dvě minuty, pauza mezi nimi je minuta.
Máte přehled, kolik lidí v Česku se taekwondu věnuje?
Když máme mistrovství republiky, je nás tam okolo 500 bojovníků. Spoustu lidí pak dělá druhé odvětví taekwonda, což jsou sestavy, souboj s imaginárním protivníkem. S dětmi a všemi lidmi okolo nás bude odhadem 1 500.
Cítíte, že se ten počet zvedá?
Podle mě ano. Třeba v mém klubu v Praze máme docela silnou sestavu mladší generace. Jasně, není to moc známý sport, málokdo o tom ví, ale do povědomí už se to zařazuje.
Asi svádíte boj s dalšími bojovými sporty, vy jste prý chtěla v mládí nejdříve dělat box. Co je výhoda taekwonda?
Chtěla jsem odmalička dělat bojový sport a taekwondo bylo nejblíže mému bydlišti. Pak už se to rozjelo. Výhodu vidím v tom, že máme dost chráničů. Nárty, holeně, suspenzor, rukavičky, předloktí, vestu okolo trupu, helmu, chrániče na zuby.
Taekwondo má i mimo tatami své zásady, filozofii a bohatou historii. Jak se vám líbí a jak vás zajímá tenhle background?
Ta historie je určitě zajímavá, sahá docela daleko. Pochází to z Koreje, už jsem tam párkrát byla, včetně Soulu. Když tam jdete na místa, kde taekwondo vznikalo, je to skvělý pocit. Úplně nasajete tu atmosféru. Vidět, jaký mají tamní lidé vztah k tomu sportu, bylo úžasné. V Koreji to dělá skoro každý. Je to sport, který vás naučí vás respektu, fair play i skromnosti.
Četl jsem, že vás k bojovým sportům přivedly filmy s Rockym…
Ano, říkám to snad v každém rozhovoru. O taekwondu ani jiných bojových sportech jsem nevěděla, vysloveně jsem žrala Rockyho a box jsem viděla jako jedinou možnost. Pak se ukázalo taekwondo.
Kolikrát jste tu sérii viděla?
To už raději ani nevím. Ty nejstarší tři čtyři díly jsem jela skoro nonstop, opravdu jsem to viděla mnohokrát. Inspirující je i ta hudba, třeba písničku Eye of the Tiger si člověk vždycky spojí s tím filmem. I na mém playlistu se tohle najde.
V jaké fázi olympijské přípravy zrovna jste?
Momentálně se připravuju hlavně na mistrovství Evropy, které máme za necelé dva týdny. Po ME bude týden volna bez taekwonda, budu chodit do posilovny. A pak už najedeme naplno na přípravu k olympiádě.
Je to tak, že taekwondo vás živí?
Ano, už tři roky, spadám pod sportovní centrum Olymp. K tomu studuju ve druhém ročníku obor výživového poradce. Hodiny ve škole se kryjí často s tréninky, ale občas se tam ukážu. (úsměv) Jsou tolerantní.
To máte obor, který se s vaším sportem výborně doplňuje, že?
Rozhodně, hlavně do budoucna je to skvělý základ. Chtěla bych v budoucnu trénovat další generaci a pomáhat jí s výživou. Co jsem vyrůstala já, tak o zdravé výživě velké povědomí nebylo. V taekwondu se navíc dost hubne kvůli váhových kategoriím. Dělaly se rapidní diety, ne úplně zdravé.
Už jste mluvila o tom, že v kvalifikaci na olympiádu jste bojovala poprvé v kategorii nad 67 kg. To jste naopak musela nabírat.
Je to vtipné v tom, že i na blížícím se ME půjdu svou klasickou váhu do 62 kg. Potom budu muset najet na režim přibírání, abych nemusela dopíjet jako před kvalifikací. Tam jsem dopíjela asi dva a půl litru vody, aby mě do nejtěžší kategorie vzali.
Tohle jsou pak před zápasem nervy?
Nervy to ani nejsou. Spíš to není úplně příjemné. Vypijte si během půlhodiny dva a půl litru vody… (úsměv)
Takže pojedete svou běžnou stravu ve větším množství? Nebo si dopřejete třeba i něco nezdravého?
Určitě větší množství, ale nebráním se nějakému zákusku nebo tak. Není to časté, ale někdy si dám, typicky něco sladkého ke kávě. Nejsem stoprocentně striktní. Skrz racionální stravu se to ani úplně nedá.
