Třinec - Ukončit hokejovou kariéru, to je pořádně těžké rozhodnutí. V létě si to uvědomil také Jan Peterek. Třinecký veterán pověsit brusle na hřebík nedokázal a nakonec bude pokračovat možná další dva roky.
V Třinci podepsal roční smlouvu s následnou opcí.
"Když mluvíte o konci kariéry, jste v pohodě. Jenže pak se blíží den D a zjišťujete, že končit to, co děláte celý život, není jen tak," říká Peterek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Oceláři neváhali a místo pro starého mazáka našli i navzdory pravidlům o povinném nasazování juniorů. Peterek je v Třinci stále klíčový hráč, hraje přesilovky i oslabení.
Jednačtyřicetiletý hokejista tak v září načne svou pětadvacátou sezonu.
Když Třinec na jaře vypadl v semifinále a vy jste naposledy předstoupil před novináře, vypadalo to, že s hokejem skončíte. Kde se to zlomilo?
Mluvil jsem o tom celý rok, jakože jo jo jo, já skončím. Byl jsem prostě nad věcí. Když se ale blížil konec a den D, zjistíte, jak je to těžké. Dělám to celý život a nechci jen tak končit. Dokud cítím, že na to ještě mám, budu pokračovat. Navíc mě právě v tom loňském play off začal hokej zase bavit, užíval jsem si to.
Podepsal jste roční smlouvu s opcí, takže se cítíte ještě na dva roky v extralize?
Když bude mít Třinec zájem i před příští sezonou, může opci uplatnit. V podstatě jsme ale domluveni tak, že můžu skončit kdykoliv, kdy ucítím, že už na to nemám. Takže klidně i v průběhu této sezony.
Jak se před letošní sezonou cítíte? Poprvé jste se totiž nepřipravoval s týmem, ale měl jste letní dril individuální.
Trénoval jsem sám, chtěl jsem si to vyzkoušet. Loni mi totiž příprava s týmem moc nevyhovovala, cítil jsem se na začátku sezony špatně. Nevěděl jsem, jestli je to věkem nebo tím, že se špatně trénovalo, že mi to prostě nesedělo.
Čím to teda bylo?
To uvidíme na ledě. Jsem ale dobitý a rád, že nám letní příprava skončila (směje se).
S Oceláři jste ale jezdil na soustředění do Tater a byl jste s nimi i u moře. Do Tater jste prý přijel tak nabušený, že jste to při výstupu na Chopok nedal spoluhráčům šanci.
(Směje se) Den na to jsme ale lezli nahoru znovu a už jsem byl třetí. Při prvním výstupu měli kluci rezervy, bylo tam špatné počasí, tak se nikam nehnali.
Taky je to ale možná tím, že jsem na začátku přípravy chodil i dvakrát týdně na Lysou horu. Ono se to zdá, ale výšlap dá docela zabrat.
Dají se výšlapy do hor srovnávat i s tréninky v posilovně?
V posilovně nabíráte jen hrubou sílu, při výšlapech nabíráte sílu i fyzičku a posilujete celý kardio systém. Lysá hora byla dost náročná, hlavně když jdete v závěru v tempu po sjezdovce. Je to fakt kopec.
Na těch soustředěních jste mimo jiné poznal i nového trenéra Ocelářů. Jaký je Jiří Kalous?
Abych ale nechválil dne před večerem (směje se). Pan Kalous ví, co chce a umí na nás pořádně zařvat a vyhecovat, když je třeba. Zatím mám z toho dobrý pocit.
V Třinci to ale asi nebude mít jednoduché. Přichází do týmu, který byl loni čtvrtý. Souhlasíte, že bude pod obrovským tlakem?
To bude. Má moc těžkou úlohu. Loni jsme byli čtvrtí, ale měli jsme kádr na mistra.
Jenže letos odchází Martin Růžička a spolu s ním i křídlo druhé formace David Květoň. To je problém, ne?
Martin Růžička i David Květoň, to budou velké ztráty. Tady si nebudeme nic nalhávat, nemít loni Martina Růžičku, tak vysoko bychom nebyli.
Pro nás to teď znamená, že přichází čas, aby to na sebe vzali mladí. Jakub Orsava už nastupuje za reprezentaci, osobně si hodně slibuji i od Marka Zagrapana, to je taky hodně šikovný kluk. Je ale jasné, že teď už to jako loni o jednotlivci nebude. Nesmíme se na nikoho spoléhat, musíme k hokeji přistoupit více týmově.
Znamená to, že budou ambice trošku menší?
To v žádném případě! V Třinci máme vždycky ty úplně nejvyšší. To je dáno tím, jaké tady máme podmínky. Zázemí i přístup k hokejistům je v Třinci profesionalita nejvyšší úrovně jako nikde jinde v Česku. Musíme hrát i bez Martina (Růžičky) zase vysoko.
