Desetidenní zimní hry na jihu Sibiře měly všem studentům vysokých škol nabídnout prostor pod svou vlajkou reprezentovat a poprat se o cenné kovy i přesto, že sami drobí čas mezi studium a trénink a nedosahují takové profesionální úrovně.
Rusové ale ve světle toho, že sami kvůli dopingovým skandálům nemají v poslední době moc prostoru hostit vrcholné sportovní akce, vzali pořádání univerziády hodně vážně. Podle informací BBC napumpovali do příprav téměř 1,2 miliardy dolarů, tedy asi 27 miliard korun.
Vytáhnout se ale chtěli i na sportovištích. Do hokejového týmu tak poslaly pět hvězd z KHL, celkem 15 hráčů si nejvyšší domácí soutěž zahrálo minimálně jednou. Mezi akrobatickými lyžaři zářil úřadující mistr světa Maxim Burov, u běžců na lyžích zase závodníci, kteří pravidelně sbírají body ve Světovém poháru.
"Přijela jsem na univerziádu trochu pozdě v době, kdy už byly dva běžecké závody odjeté. Koukala jsem se na výsledky, jak to dopadlo, a když jsem viděla prvních pět nebo šest Rusů, bylo to trošku demotivující," řekla Aktuálně.cz běžkyně na lyžích Petra Hynčicová, která ve finále sprintu volnou technikou předjela hned čtyři Rusky a získala senzační zlato.
Zatímco česká výprava měla v úterý při konečném zúčtování na kontě šest medailí, z toho jednu zlatou, Rusové totálně dominovali se 112 cennými kovy a 41 zlatými. Druhá byla v pořadí národů Jižní Korea se šesti zlaty a čtrnácti medailemi…
"Jako pořádající země asi chtěli mít nejlepší závodníky, ale ostatní země neměly moc šanci. Není divu, že se mezi námi začala řešit otázka, jestli jsou Rusové vůbec studenti," prohlásila Hynčicová.
O tom, že si domácí reprezentace našla cestičku, jak na univerziádu dostat ty nejlepší z nejlepších, zaslechla také jiná česká reprezentantka, Klára Kašparová, která ve skikrosu vyválčila bronz a také byla ve finále v obklíčení Rusek.
"Mluvilo se o takzvaných ruských rychlostudentech, ale raději jsem to neřešila a soustředila jsem se na sebe," uvedla.
Faktem je, že neexistuje pravidlo, že by na univerziádě nesměli startovat profesionálové. Jedinou podmínkou je studium vysoké školy alespoň v posledním roce a věk od 17 do 25 let.
"Museli jsme dokládat potvrzení ze školy nebo absolventské diplomy. To by měli dokládat úplně všichni, protože na to dohlížel v našem případě FIS, kterému jsme to posílali už někdy v říjnu," vysvětluje Hynčicová, která do loňského srpna studovala na univerzitě v Coloradu obor fyziologie.
Rusové jakékoli podvodné triky odmítají. "Když se vám takhle daří vyhrávat, začnou lidé naříkat a hledat v tom něco špinavého. Chtěl bych jim doporučit, aby se starali sami o sebe," citovala BBC slova samotného ruského prezidenta Vladimira Putina.
Svůj zápal pro domácí univerziádu vysvětlují domácí hodně originálním způsobem.
"Když naši občané uvidí každý den naše chlapce vítězit, věřím, že se nebudou cítit o mnoho méně šťastní, než když sborná vyhrává mistrovství světa.Takovému šťastnému člověku se pak bude v továrnách a kancelářích pracovat mnohem lépe," prohlásil viceprezident Ruské hokejové federace Roman Rotenberg.
Co Rusům nejde upřít, je vysoká úroveň organizace univerziády. "Velké finanční prostředky, které Rusové do univerziády vložili, byly znát skoro na
každém kroku. Všichni sportovci byli ubytováni ve velkých dvoulůžkových pokojích, strava byla pestrá a kvalitní, nikdo si nestěžoval," říká Kašparová.
Pořadatelů bylo kolem krásně upravených sportovišť přehršel, všichni byli ochotní a dbali na bezpečnost.
"Kamery byly úplně všude. Na pokojích, na chodbách, v autobuse byly snad tři. Člověk se nemusel bát, že když si nechá někde ve vesnici batoh, že by mu ho někdo ukradl," vzpomíná Hynčicová.
