Praha – Sobota 17. ledna 2015 se zapíše do dějin amerického boxu zlatým písmem. Legendární Muhammad Ali oslavil už opět v rodinném kruhu po propuštění z nemocnice své 73. narozeniny, aby mu následně udělal radost krajan Deontay Wilder. Ten ve dvanácti kolech udolal dosavadního šampiona těžké váhy organizace WBC Bermana Stiverna z Kanady a sebral mu mistrovský pás.
Boxerské Americe tak navrátil tenhle devětadvacetiletý rodák z Tuscaloosy opět hrdost. Ano, svým výdělkem přes 1 milion dolarů se nemůže měřit s krajanem Floydem Mayweatherem, toho času nejbohatším sportovcem světa.
Být mistrem světa těžké váhy? Něco extra
Jenže ani dolarové bankovky a život v luxusu nezastřou jeden nesporný fakt: být mistrem světa těžké váhy je pro zámoří jednoduše ta nejvyšší meta. Šampioni této divize utvářeli nejen dějiny amerického sportu, ale také celé společnosti.
A je jedno, jestli se bavíme o Jacku Johnsonovi, prvním černém americkém mistru světa, Joe Louisovi a jeho soubojích se Židem Maxem Baerem či Němcem Maxem Schmelingem, Muhammadu Alim, svého času nejsledovanější osobě světa, nebo Miku Tysonovi, "zvířeti" mezi šestnácti provazy.
Být mistrem světa těžké váhy z vás udělá ve Spojených státech sportovce „Number One“. A Deontay Wilder, první americký světový šampion po osmi letech, si to moc dobře uvědomuje. „Jsem nesmírně šťastný, že jsem vrátil své zemi hrdost. Ani si nedovedete představit, jak si tento pocit užívám,“ usmíval se na pozápasové tiskové konferenci.
Wilder zavřel pochybovačům pusu
Ještě v ringu poté, co odbil poslední gong a bylo jasné, že o sedm let staršího Stiverneho obere o titul, vyřvával do kamer: „Kdo že neumí boxovat? Kdo že neumí boxovat? Já jsem připravený! Jsem připravený! Nechci jen sedět na zadku a užívat si titulu, chci boxovat, chci být aktivní.“
Narážel tak na mnohé komentáře, že dosud porážel jen druhořadé soupeře, kteří si šli do ringu s ním pro výplatu a vylepšit mu postupně budovaný rekord. Ten se před soubojem s kanadským pořízkem narozeným na Haiti zastavil na číslech: 32 zápasů, 32 výher, 32 KO. Poslední číslo se sice nezměnilo, ta první dvě ano. A k jeho jménu přibyl čerstvý titul: mistr světa.
„Ukázalo se, že jej lidé špatně odhadli. Může se popasovat s nepřízní osudu? Ano, může. Může boxovat dvanáct kol? Ano, může. Má tvrdý úder? Ano, má. Může být dalším americkým světovým šampionem? Ano, může. On už jím je,“ doplnil svého svěřence Jay Deas, který Wildera trénuje společně s Markem Brelandem.
Wilder neměl vždy pohodový život
V jedné citaci tak shrnul de facto celou kariéru posledního amerického boxerského medailisty z olympijských her (bronz na OH 2008 v Pekingu). Wilderovi se před devíti lety narodila dcerka s rozštěpem páteře. Aby se o ni mohl starat, musel pracovat coby číšník a pomocná síla v kuchyni dohromady za 400 dolarů týdně. Nyní je z něj milionář a milované dceři může poskytnout tu nejlepší péči. Toť k nepřízni osudu.
V profesionálním ringu dosud strávil před zápasem se Stivernem pouhých 58 kol. Ani jednou nebojoval déle než čtyři dějství. Proti Kanaďanovi ale vydržel kondičně na slušné úrovni celých 36 minut. S extrémně odolným protivníkem dokázal dvakrát těžce otřást a měl blízko k tomu, aby jej coby první jeho protivník poslal k zemi. Stiverne navíc následně skončil v nemocnici (hlavně kvůli dehydrataci).
Nelze se tak divit, že Wilderovi gratuloval nejen boxerský svět. Mezi těmi, co ocenili jeho výkon, nechyběl prostřednictvím Twitteru již zmíněný Ali, Lennox Lewis, Antonio Tarver, nebo basketbalová legenda Magic Johnson. A také nejslavnější promotér historie a v současnosti manažer Stiverna – Don King.
„O jeho vítězství nelze pochybovat. Odvedl skvělou práci. Jeho výkon mě bavil a překvapilo mě, jak snadno vyhrál. Ale nemůžete bohužel triumfovat na pár úderů v zápase, to už jsem zažil mnohokrát. Stiverne nebyl dostatečně aktivní, všechna čest Deontayovi,“ pronesl brzo čtyřiaosmdesátiletý, stále vitální kontroverzní muž.
Wilder dokonale Stiverna vymazal
Na co narážel? Především na fakt, že dosavadní šampion během souboje schytal na 227 přesných úderů soupeře, zatímco sám rozdal jen 110. „Nebyl jsem to já. Vím, že jsem s ním otřásl, ale na jednotlivé údery se vyhrát nedá. Nedokázal jsem se prosadit delšími kombinacemi. Vím, že mám na více, nebyl jsem ve své kůži, ale to nesnižuje jeho výkon. Byl lepší a titul vyhrál zaslouženě,“ přidal se sportovně sesazený král.
A co nyní s Wilderem? Ten si už stihl během pár hodin po souboji vyměnit „milostná psaní“ s dalším neporaženým obrem – Britem Tysonem Furym. „Chci ho, myslím, že náš souboj bude bavit od první tiskovky do posledního gongu,“ usmíval se bijec přezdívaný „Bronzový Bombarďák“.
„Kolem jejich zápasu se dělalo větší haló, než si zaslouží. Stiverne je tlusťoch, Wilder hubeňour se skleněnou bradou. Já jsem nejlepší bojovník na světě,“ vzkázal za oceán Fury, jehož čeká za pět týdnů souboj s Němcem Christianem Hammerem. Jejich duel by tak mohl být na programu někdy v létě. Do té doby ale chce mít Wilder na kontě minimálně jednu obhajobu.
A zde to začíná být zajímavé. Jeho povinný vyzývatel – neporažený krajan Bryant Jennings – krátce po sobotní bitvě oznámil, že se konečně domluvil se šampionem WBO, WBA a IBF Vladimirem Kličkem na duelu, ke kterému by mělo dojít 25. dubna v Madison Square Garden v New Yorku. A jelikož mužem, který má právo další první volby na ukrajinského obra, je právě Fury (skrze federaci WBO), musí Wilder – potažmo jeho manažer – hledat další varianty.
Kdo bude další? Možná Briggs
Jednou z nich by mohl být poslední americký šampion těžké váhy Shannon Briggs, ze kterého se v posledních 12 měsících stal profesionální stalker a pronásledovatel ukrajinského multišampiona (více zde). Dále se nabízejí další zámořští bijci ratingu WBC – Tony Thompson nebo Chris Arreola. A možná to nejlepší na konec – alespoň pro znalé fanoušky – Rus Alexander Povětkin.
Jeho manažer Andrej Rjabinskij už po výhře „Ruského vítěze“ a aktuálně dvojky ratingu WBC pronesl, že jeho další protivník bude hodně zvučného jména a že nevylučuje ani jeho cestu do Ameriky. A zde nyní není zvučnějšího soupeře než Wildera.
„Je mi to jedno, dejte mi, koho chcete. Kličko? Na toho je nyní ještě čas. Ale do konce roku se s ním chci utkat. Chci všechny tituly v těžké váze. Jsem chamtivý? Ano, to jsem, no a co?! Vím, jak na něj. Jsem mladší, jsem rychlejší a jsem chytřejší, myslím, že moji zápasovou inteligenci hodně lidí podceňovalo, ale to už je minulost,“ pronesl novopečený šampion na závěr.
Ať už to dopadne jakkoliv, pomalu, ale jistě se začínají potvrzovat prognózy expertů. Poté, co se pod tlakem okolností konečně vzdal svého pásu dlouhodobě pasivní Vitalij Kličko, tak jeho ústup na politické pole v rodné Ukrajině těžkou váhu pořádně rozhýbal a rozhodně okysličil.
