Boj o křeslo předsedy jste vzdal, místo toho podpoříte jednoho ze svých soupeřů Marka Pakostu. Co vás k tomu vedlo?
Jak jsem jezdil po krajských konferencích, zjistil jsem, že není moc lidí, kteří by vysloveně stáli o to, abych nebyl ve vedení volejbalového svazu. Část z nich je toho názoru, že mám být nadále předsedou, další si myslí, že bych měl dát do vedení svazu přispět svou odborností. Po rozhovorech s lidmi z volejbalového prostředí mi vyšlo, že spojení s Markem Pakostou by bylo ideální. Měl bych na starosti odbornou stránku, v níž mám autoritu napříč celým sportovním hnutím, a provozně ekonomické věci, které jsou u mě vnímány jako slabší, by řídil někdo, kdo má rovněž dobrý volejbalový rodokmen, ale navíc má z této oblasti zkušenosti. Někdo, kdo je mladý, nezatížený minulostí. Tak se nám to jevilo a máme pocit, že volejbalové prostředí by tenhle model i rádo vidělo. Vedení volejbalu je týmová hra a jediné, co se stane je, že si prohodíme role.
Do jaké míry je vaše odstoupení z boje o post předsedy reflexí na kauzu z loňského roku, v níž bývalý účetní Tomáš Beránek zdefraudoval téměř dvacet milionů korun, které skončily na účtech sázkových společností?
Samozřejmě se to do mého rozhodnutí promítlo. Ale myslím, že už jsme za tím. Naopak před námi je otázka, kdo bude líp řídit volejbal. My jsme něco začali, udělalo se mnoho dobrého a já bych teď měl být garantem, že pozitivní trendy, které byly nastaveny, budou pokračovat. Nejtěžší pro mě bylo přesvědčit lidi, kteří za mnou stáli a mysleli si, že bych měl být předsedou, aby byli ochotni podpořit spojení a Markem Pakostou.
Neodvraceli se od vás po tom problému lidé?
Oni se moc neodvracejí. Jde jen o pár křiklounů, kteří usilují o své vlastní prosazení, hrají si nějakou vlastní hru o vládu nad volejbalem. Je to účelové jednání.
Jak to vypadá s nálezem ministerstva financí, které tvrdí že jste v letech 2010 až 2015 prostřednictvím servisní společnosti Volejbal 2011, která je stoprocentně ve vlastnictví ČVS, zadávali zakázky v rozporu se zákonem. Jedná se o částku přibližně 42 milionů korun z dotací ministerstva školství, které možná budete muset vrátit. Můžete to vysvětlit?
Samozřejmě proti protokolu Kontrolní skupiny ministerstva financí brojíme. Nejvyšší kontrolní úřad naše námitky uznal. V tomto směru se cítíme v právu jednak obsahově, ale i legislativně. Hájíme se tím, že naše dceřiná společnost není v těchto případech povinna dělat výběrové řízení. Rád bych upozornil, že v situaci rozdělování dotací jsme v minulých letech měli těžkou pozici stejně jako ostatní svazy. Cítíme se v právu. Pokud bychom to měli dělat tak jak chtějí kontroloři ministerstva financí, tak bychom neuspořádali ani víkendový turnaj.
Co říkáte na názory, že jste vynikajícím odborníkem, ale slabším manažerem?
To bychom si nejprve museli vyjasnit, co kdo vnímá pod pojmem "manažer". Jsme hráči a v herním prostředí platí, že každý, i mistr světa, dělá chyby a prohraje zápasy. A frajeři jsou ti, kteří se z těžkých situací dokážou dostat ven.
Jaké byly vaše hlavní myšlenky pro kandidaturu?
Rozhodl jsem se, že je potřeba provést reformy, které naprosto ztransparentní ekonomiku svazu. Máme připravený nový intranet, na kterém budou dostupné všechny informace a to včetně streamování zasedání správní rady a naprosto přehledného rozklikávacího rozpočtu. S tím absolutně nemám problém. Svaz bude průhledný. To je nejlepší způsob, jak ho a jeho peníze uchránit před různými chytráky a darebáky. Na vše bude krásně vidět. A jak chceme řídit svaz v oblasti sportovní? V principu tak, jak jsme ho řídili dosud. Leckterým svazům jsme ukázali směr.
Například?
Zásadně jsme zvrátili úpadek členské základny tím, že jsme vytvořili projekt Minivolejbal v barvách. To je masivní akce, která vedla k tomu, že dneska máme přebytek dětí a musíme shánět trenéry. Jestli někdo útočí na florbal, že jim krade mladé talenty, tak tenhle problém opravdu neřešíme. Změnili jsme mediální obraz volejbalu a podařilo se nám z něho udělat populární sport. Televizní volejbal se začal hrát na taraflexu tak, jak se hraje na celém světě. Vydáváme televizní volejbalový magazín, který dřív nebyl. Od roku 2012 hrajeme Světovou ligu, pořádáme významné mezinárodní akce, letos třeba mistrovství světa do 21 let. Evidujeme vyšší příjmy, a přestože někdo říká, že rostou všem svazům, u nás to bylo ve vyšší míře. Díky mé pozici místopředsedy pro vzdělávání funguje propojení s olympijským výborem. Začínáme se dostávat na mistrovství Evropy juniorů, kde jsme deset let nebyli.
Vaším největším soupeřem bude bývalý hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Jak hodnotíte svého soka?
Pro volejbal by to asi nebylo správné, kdyby se tam dostali lidé, kteří nemají volejbal na prvním místě. Musel bych se zeptat, kde byli posledních deset let? Tady už nejde o Haníka, ale jde o volejbal. Nemyslím si, že jim primárně leží na srdci volejbal. Možná spíše hledají, kam by se teď upíchli. Josef Novotný se věnoval politice a najednou se zdá, že je mu volejbal dobrý. To nevěstí nic dobrého.
Josef Novotný byl členem správní rady tehdejšího předsedy Antonína Lébla, který ho naopak podporuje při této volbě. Právě toto vedení vy jste v roce 2010 vystřídal…
Pan Novotný tehdy musel vidět do toho, jak to vlastně v ekonomice běželo. A i vzhledem k úzkým obchodním vazbám obou synů (Martina Lébla a Jakuba Novotného) lze předpokládat, že ta propojení existují dál. Mám informace, že se Antonín Lébl podílí na kampani Josefa Novotného, ale tohle se samozřejmě prokazuje velmi těžko.
Jaké šance do volby dáváte vašemu spojení s Markem Pakostou?
Je to spojení mezi volejbalovým matadorem a mladým manažerem se skvělou volejbalovou minulostí. Zatímco já jsem byl trenér a mojí silnou stránkou je odbornost, tak on je bývalý špičkový hráč, který nasbíral zkušenosti v privátním sektoru na manažerských pozicích. Jak jsem řekl, je to o týmu a o schopnosti se vymotat z problémů. Věřím, že volitelům nabízíme dobré řešení.
