Praha – Psal se 22. leden 1973 a do ringu Národního stadionu v Kingstonu na Jamajce vstupují američtí boxeři Joe Frazier a George Foreman. Všeobecně se očekává v prvním souboji těžkých vah před kamerami HBO vyrovnaný souboj dvou neporažených bojovníků. Jaká to chyba.
Na jedné straně stál nesporný šampion, mistr světa WBC, WBA a hlavně první přemožitel Muhammada Aliho v „bitvě století“ z newyorské Madison Square Garden „Smokin Joe“ Frazier. Na straně druhé muž, který během čtyř let nasbíral 37 výher, 34 z nich před limitem (často po brutálních knockoutech), „Big George“ Foreman.
Foremana jeho rival okouzlil
„Když jsem k němu poprvé přišel, podíval se mi do očí, stiskl mi pevně ruku a řekl: ,Ahoj, Georgi, rád tě poznávám ̒,” vzpomínal po letech na setkání s tehdejším králem těžké váhy Foreman, který šel do zápasu coby – sice nebezpečný – přesto outsider.
Jenže všechny předpoklady padly hned po dvou minutách prvního kola, když poslal tehdy čerstvě čtyřiadvacetiletý Foreman šampiona poprvé k zemi. Jenže Frazier vstal a šel jako buldok znovu vpřed. A znovu se ocitl na podlaze ringu. A opět stejný scénář, který se opakoval i s gongem oznamujícím závěr kola.
„Bylo to šílené, on byl skutečně výjimečný. Vy jste ho srazil k zemi, ale místo aby byl otřesený, tak ho to ještě více nabudilo, rozzuřilo,“ vyprávěl s odstupem času Foreman. Ten poslal Fraziera k zemi ještě třikrát v kole druhém, než ringový Arthur Mercante duel před 36 tisíci fanoušků ukončil. „Zastav to, nebo ho zabiju,“ měl říct Foreman ještě před tím během jednoho z počítání kouči Fraziera – Yanceymu Durhamovi.
Duel sledoval i Frazierův syn
„Nechápal jsem, co se s tátou děje. Seděl jsem u televize a koukal, jak tam padá a padá. Když to bylo poprvé, tak jsem si říkal, nic se neděje, je to jen začátek, ale když se to pořád opakovalo a opakovalo...,“ řekl v dokumentu věnovaném svému otci před pár lety Marvis Frazier, jeden z jeho jedenácti dětí a jeden z těch, který se také věnoval boxu (stejně jako sestra Jackie).
Foreman tak završil kolečko tří dle mnohých nejlepších boxerů těžké váhy historie a stejně jako Muhammad Ali a právě Frazier se po zisku olympijského zlata stal také mistrem světa mezi profíky. „Joe byl první, kdo mi chtěl gratulovat. Já ho šestkrát srazil k zemi a on mě hledal, aby mě obejmul a gratuloval mi. Byl výjimečný,“ dodal „Big George“, který o tituly následně přišel o rok později v souboji s Alim.
A proč všichni zúčastnění mluví v minulém čase? Joe Frazier totiž na rozdíl od svých velkých rivalů už nežije. Zemřel 7. listopadu 2011 poté, co prohrál boj s rakovinou jater. Na pohřeb mu přišlo přes 4 tisíce lidí včetně Foremana, Aliho, Dona Kinga, Tysona či Holmese a dalších velikánů tohoto sportu.
„Nikdy jsem nepoznal houževnatějšího boxera, než byl on. A zároveň slušnějšího člověka, pro kterého znamenala rodina všechno,“ vzpomíná dodnes na svého velkého rivala Foreman. „Byl výjimečný. Vždycky na něj budu vzpomínat s úctou a respektem,“ dodal Ali, jemuž Frazier odpustil urážky a divadlo kolem jejich soubojů až po více jak dvaceti letech.
Frazier chtěl odvetu. I v té ale padl
Jejich slova ostatně slavný rodák z Philadelphie potvrdil v roce 1976. Málokdo by stál po podobném výprasku o odvetu, Frazier ano. Dostal ji, a přestože tentokrát vydržel o tři kola déle, opět odešel z ringu zbitý. Mimochodem pouhých osm měsíců po jiné brutální řeži – „Thrilleru v Manile“ s Alim.
Porážka s Foremanem v roce 1973 každopádně tak trochu předznamenala Frazierův postupný konec. Zatímco do souboje s ním vstupoval s bilancí 29 výher a 0 porážek, z následných sedmi duelů vyhrál už jen tři.
A jeho protivník? Ten s profesionálním boxem skončil v roce 1977 v pouhých 28 letech a bilancí 45 výher a 2 porážky. Téměř na den přesně o deset let později se ale do ringu vrátil. Během dalších pěti let nasbíral neskutečný počet 24 výher, z toho 23 dosáhl před limitem.
V roce 1991 se postavil Evanderu Holyfieldovi s jediným cílem – stát se nejstarším mistrem světa těžké váhy (a tehdy i napříč všemi vahami). To se mu sice po velkém boji nepovedlo, nakonec ale jeho comeback měl úspěšný konec.
O tři roky později knockoutoval Michaela Moorera a ve 45 letech se stal nejstarším světovým šampionem nejsledovanější váhové divize. Jedním z mnoha gratulantů byl i Frazier.
