Praha – Ve slušivých brýlích a s úsměvem na tváři odlétal nejúspěšnější český profesionální boxer historie Lukáš Konečný vstříc americkému dobrodružství v podobě podobě posledního duelu kariéry, navíc o titul mistra světa proti Američanovi Peteru Quillinovi.
„Pořád platí, že on je velký favorit, ale já mu to nedám zadarmo, něco jsme na něj zkusili vymyslet, taktiku máme, tak uvidíme, co z toho vzejde,“ rozpovídal se pětatřicetiletý ústecký bijec na pražském letišti Václava Havla, kam jej přivezla manželka Jarka, před poledním odletem směr Frankfurt. Tam už na něj bude čekat kouč Dirk Dzemski, aby společně vyrazili směr Washington, D.C.
Lukáši, jak jste spokojený s celou přípravou na zápas s Peterem Quillinem?
Myslím, že spokojený být mohu. Určitě s vahou, která mi sedla skvěle. Měl jsem obavy z očí, ale bylo všechno v pohodě až asi na dva sparingy, ve kterých jsem měl horší formu, ale teď je všechno v pohodě. Dá se říct, že jsem čekal, že ta příprava bude horší. Nestartoval jsem ale z nuly, natrénovaný jsem byl, jen trochu oplácaný, přesto ale fyzička byla, takže s tou komplikace nebyly. Necítím se ani nijak extra vyčerpaný, což v této fázi bývám, tak super. Pokud se budu na něco po zápase vymlouvat, tak rozhodně ne na špatnou přípravu. Nemyslím si, že šlo něco udělat jinak.
Vy už jste nyní v limitu střední váhy. Čím to, že bez oblíbené krabičkové diety to tak rychle padalo dolů?
Nevím. Mám nějaké nové věci, které jsem začal brát, zelenou kávu a podobně. Dostal jsem i nové proteinové nápoje, které mi připravili na míru dle rozborů krve v Německu. Osobně si ale myslím, že to není ten hlavní důvod. Je to o psychice, o tom, že vím, že je to poslední zápas, možná i díky věku a tomu, že jsem zodpovědnější. Kdo ví.
A protože manželka dobře vaří...
To rozhodně, vařila určitě dobře, dietně. Ale já si i ty poslední dny dal normální stravu, včera v Praze při řešení víz jsem si dal hovězí steak s grilovanou zeleninou. Měl jsem taky dvakrát hotovku ve své hospodě, což jsem si původně myslel, že tam budu jíst až koncem dubna po návratu. Váha byla dobrá, mohl jsem si jednou za čas dopřát i nějaké to pivko.
Zmínil jste psychiku. Přemýšlíte o svých slovech o konci kariéry hodně?
Hodně. Pro mě je to veliká úleva, já se na konec hrozně těším, i když je jasné, že budu řešit, co bude po tom, jak se budu živit. Myslím ale, že to zvládnu, každý člověk podobnou situaci během života zažívá. Těším se, že nebudu muset tolik makat, že se budu moct věnovat rodině, dětem, plánovat dovolenou předem.
A je to definitivní rozhodnutí, nehlodá ve vás pověstný červíček pochybností?
Ne. Už jsem o konci přemýšlel dlouho, ale kvůli zdravotním problémům jsem končit nechtěl. Nakonec se to vyřešilo, přišla tato nabídka a myslím, že je pecka, takovým zápasem kariéru ukončit. Kdybych navíc dokázal vyhrát a odejít jak se říká na vrcholu, tak by to bylo parádní a já se pro to pokusím udělat maximum. Zase na druhou stranu jsem jen člověk, pokud vyhraji a dostanu nehorázný balík peněz, tak budu myslet ekonomicky. Teď je otázkou, co to je ten nehorázný balík peněz, já sám to nyní nevím.
Nakonec jste neodjel na avizovaný kemp do Slovinska. Proč?
Z více důvodů. Pro mě je jedno, jestli jsem sám na hotelu v Německu, nebo ve Slovinsku. Hlavní je, že jsem pryč od rodiny, starostí, mimo své město, takže se mohu soustředit jen na trénink. Navíc jsem neměl vyřízená víza. Nevěděl jsem, kdy budu muset jet na ambasádu na pohovor, a rychle odjíždět ze Slovinska by nebylo ideální. Nakonec jsem byl řešit víza až ve čtvrtek. Byl to trochu stres, ale nebál jsem se, že by mi je nedali hned. Prostě bych letěl o něco později. Ale byli na mě příjemní, jak jsem říkal, zašel jsem si na oběd, vrátil se a měl to vyřízené.
Před začátkem přípravy jste říkal, že je to 80 ku 20 procentům pro něj. Pořád to platí?
Asi jo. Quillin je jasný favorit, o tom není třeba pochybovat. Teď jde jen o to, jak mu to já dokážu znepříjemnit, jak se tam aklimatizuji, jak mi to sedne. Dostal jsem už i harmonogram, jak to tam bude probíhat a vážení je v pátek v jednu odpoledne. Takže budu mít dost času přibrat, pro mě ideální.
V čem se ukrývá vašich dvacet procent šancí na vítězství?
Těžko říct, bude to střet dvou odlišných stylů. On není zvyklý boxovat proti někomu jako já, ovšem to samé platí také obráceně a bude záležet na tom, kdo se s tím lépe srovná. On nemá dobrou defenzivu, kterou nahrazuje postřehem, očima. Já mam zase dobrou obranu, ale mám problém s rychlostí, rychlým pohybem a podobně. Bude to zajímavé.
Myslíte, že je šance vyhrát na body?
Řekl bych, že ano. Myslím, že v Americe jsou celkově férovější. Pokud bych třeba s Dzinzirukem boxoval tam a on byl domácí, vyhrál bych. Pokud to bude těsné, tak nemohu čekat, že mi to dají. Ale pokud ho jasně zbiji, tak mi to dají.
Je příjemné jít do zápasu zase po delší době coby outsider?
Je to hodně příjemné. Je to úleva, když na sobě nemáš takový tlak. I když já ho na sebe kladu vždycky, protože nechci udělat ostudu, nechci dostat na hubu. Furt tam nějaký ten tlak bude, touha po vítězství, touha nezklamat sebe, manželku, fanoušky, trenéra, ale je to jiné, než před těmi předchozími zápasy.
Myslíte, že se stihnete aklimatizovat?
S tím by neměl být problém. Je tam o šest hodin více než u nás, přiletíme po desáté večer jejich času. Tím, že já v letadle moc nespím, tak budu mít více jak čtyřiadvacetihodinový den, takže tam lehnu, padnu do postele a budu spát. Což by mohlo být ideální. Už jsem byl mimo Evropu, vím, že s tím byli malé problémy, ale nebylo to nic hrozného. Myslím, že tam letíme dost dopředu.
Vy jste v posledních týdnech začal nosit brýle. Jak vám nová image vyhovuje?
Každý říká, že vypadám inteligentně. Jak to bylo jednoduché, vzít si brýle. (směje se)
Předpokládám, že kvůli těm očím. To jsou nějaké speciální brýle bez dioptrií? Navíc do ringu si je vzít nemůžete...
Je to tak, ale nějaké podrobnosti nevím. Je mi příjemnější koukat skrze ně, chodím v nich i běhat, v ringu to není na tak dlouho, takže pohoda. A jsem spokojený i proto, že mi hodně ženských říká, že mi to sluší, tak to hřeje, sice mi to říkají i chlapi, což tak příjemné už není, ale od těch ženských ano. (smích)
Když jste říkal, že nyní vypadáte inteligentně, budete i boxovat inteligentně?
Zkusíme tam něco nového, což ale nechci úplně prozrazovat. Pokusím se boxovat trochu jinak, než jsem zvyklý, ale pořád musíme vycházet z mého stylu a schopností, s těmi už nic neuděláš. Nečekejte nějaké super překvapení. Taktika je naplánována, pokud nebude v prvních dvou, třech kolech vycházet, tak zase sklouznu k tomu svému.
V České televizi jste zmínil, že největší amatérský zápas jste boxoval s Kubáncem o bronz na MS 1999 v Houstonu. Nyní budete také ve státech a ač má Quillin americký pas, je to Kubánec...
To je pravda, to by bylo hodně zajímavé. Ta otázka myslím zněla, na který zápas, nebo zápasy nejraději vzpomínám. Takže pokud bych k tomu přidal pak tento zápas, znamenalo by to, že dopadl dobře, že to byl super souboj, takže ta paralela by mi nevadila, naopak. Byl bych rád, kdybych to po návratu mohl říkat.
Když už jsme zmínili ty Kubánce. Je o nich známo, že hodně často propadnou v Americe rychlému občerstvení. Nehrozí to i u vás?
(Úsměv) Doufám, že ne. Na to je týden krátká doba, budu se snažit si to ohlídat, spíše si dát něco zdravého. I když já relativně fastfoody rád mám, tam toho navíc bude hodně a ještě určitě něco jiného než u nás. Ale ne, zkusím si to ohlídat a pak si to když tak užijeme v neděli po zápase s manželkou.
