Sportu vládne jednostrannost a přechody mezi disciplínami v aktivním věku - či úspěchy ve více sportech najednou - jsou výjimkou.
"Proti minulosti je světová špička na takové výkonnostní úrovni, že udržet se v ní je časově i psychicky náročné," říká Jan Novotný z Fakulty sportovních studií brněnské Masarykovy univerzity.
Specializace začíná už ve škole. Například zlínské gymnázium nabízí pět kmenových disciplín: atletiku, házenou, basketbal, volejbal a plavání.
"Kluby požadují specializaci," vysvětluje zástupce ředitele školy pro sport Radim Bárta. "Na každou z profilových disciplín máme profesionální trenéry. Nahrazujeme tak vlastně dřívější systém středisek vrcholového sportu. Připravujeme sportovce na jejich další kariéru. Důležité je, aby měli co největší výkonnost v rámci svých možnosti," dodal.
Tento systém směřuje mladé sportovci přímo k jejich disciplíně. "Změny sportů v tomto věku jsou výjimkou," potvrzuje zlínský pedagog.
"Mají-li děti skloubit časově i fyzicky náročné tréninky se školní docházkou, nezbývá jim na ostatní doplňkové sporty moc času," dodává sportovní psycholog Josef Falář.
Zatímco většina koučů směřuje tréninkové plány svých svěřenců k jedné konkrétní disciplíně, šéftrenér biatlonistů OEZ Letohrad Vlastimil Vávra musí zvládnout střelbu i běh.
Ale ani v biatlonu už není rozdíl mezi disciplínami tak zřetelný. "Střelba je výrazně jiná než před 10 či 15 lety. Základy sportovní střelby jsou stále potřeba, ale nyní trénujeme ve vysoké tepové frekvenci. Je třeba zkoordinovat míření dýchání a výstřel, který je naplánován při výdechu."
Francouzský lyžař ovládl rychlá kola
Dalším fenoménem je změna disciplíny v aktivním věku.
"Důvody mohou být individuální. Jde o opotřebení, ztrátu motivace. K úspěchu v novém sportu musíte mít pohybové i psychické předpoklady," vysvětluje psycholog Falář.
K nejznámějším "přeběhlíkům" patří sportovní gymnastka Daniela Bártová, která začala v polovině 90. let skákat o tyči. České reprezentantce se přestup podařil, byla držitelkou 11 světových rekordů.
Její kolegyni Janě Komrskové se však podobná změna nepovedla, vedle tyče se pokoušela i o skok daleký... a pokorně se vrátila ke gymnastice. "Cítila jsem, že mi gymnastika chybí," řekla před návratem k původní disciplíně.
Velký skok se podařil francouzskému lyžaři Lucu Alphandovi. Vítěz absolutního hodnocení Světového poháru v alpském lyžování z roku 1997 letos v lednu slavil za volantem automobilu Mitsubishi triumf v Rallye Dakar.
"Oba sporty, sjezdové lyžování a motorismus, mají podobný základ rychlost a riziko. Při jejich výkonu umožňují uspokojení psychických tužeb sportovce. V lyžování dosáhl vrcholu, sedl do auta a hledá uspokojení v této disciplíně. Navíc zde je - narozdíl od lyžování, kde jezdí každý sám a na čas - kontakt s ostatními," přibližuje motivy úspěšného francouzského sportovce psycholog Falář.
Olympijská vítězka Kateřina Neumannová je zatím posledním sportovcem z Česka, který se zúčastnil letní i zimní olympiády.
V běhu na lyžích už má na svém kontě čtyři olympijské medaile. V roce 1996 si navíc přidala v Atlantě start v závodě horských kol.
"Mám ráda všechny sporty. Horská kola si mě moc získala, ale poté, co jsem si prožila trápení na olympijské trati, je rozhodnuto. Lyže pro mne zůstávají hlavní sportovní disciplínou. Na mountbikách budu jezdit doma i v cizině, ale časem na horské kolo asi zapomenu," uvedla Neumannová po závodě, v němž po pádu obsadila 18. místo se ztrátou třináct minut.
"Vrcholová příprava a sezona spotřebují hodně času. Skloubit to by bylo časově i psychicky velmi náročné," míní Novotný.
Při olympijských hrách v Turíně byly k vidění úspěchy bývalých atletů v soutěžíš bobistů - více čtětě ZDE a ZDE.
Koželuh: hokejista, fotbalista i tenista
Sportovcům, úspěšným ve více sportech naráz, tak už definitivně odzvonilo.
Největším českým "obojživelníkem" asi už navždy zůstane zmiňovaný Karel Koželuh. V roce 1923 nastupoval v útoku československé fotbalové reprezentace, o dva roky později dal ve finále hokejového ME rozhodující vítězný gól.
Koncem 30. let pak jako jeden z prvních amatérů přešel do profesionálního tenisu, kde se záhy zařadil mezi největší hvězdy. Na americkém profesionálním šampionátu třikrát zvítězil (1929, 1932 a 1937) a čtyřikrát ve finále prohrál. V roce 1930 se stal navíc i vítězem francouzského profesionálního šampionátu.
Po něm hokej a tenis úspěšně zkombinoval i Jaroslav Drobný. V roce 1947 byl členem vítězného týmu na světovém šampionátu hokejistů. Po emigraci se prosadil na mezinárodní tenisové scéně, v roce 1954 byl světovou jedničkou a vyhrál Wimbledon.
Se stejnými dvěma sporty začínal také vynikající československý hokejista Jozef Golonka. Ještě v roce 1956 triumfoval na tehdy velmi prestižním tenisovém turnaji Pardubická juniorka. Pak ale dostal přednost led a jen v reprezentační dresu nastřílel hráč s číslem 9 dohromady 82 gólů.