Jak jste finálový závod před nabitými tribunami prožíval?
Ač jsem celou dobu říkal, že mě to nenervuje, tak to bylo docela těžký. Dneska jsem nervózní byl, lidí tu byla spousta a všichni říkali, že pojedu o zlato, tak jsem tomu trochu podlehl. Naštěstí to dobře dopadlo a vyhrál jsem.
Vyhrál jste stylem start-cíl, to byla strategie?
Věřil jsem si. Říkal jsem si, že to zkusím v prvním kilometru napálit rychle, abych všem ujel. Věděl jsem, že všichni kluci jeli včerejší semifinále naplno, protože to měli s postupem těžký. Chtěl jsem je tak zlomit hned na začátku, což se povedlo, a vítězství jsem už udržel.
Tušil jste před příjezdem k tribunám, že máte vítězství v kapse a mohl si tak triumf o to víc užít?
Věděl jsem to, náskok jsem měl velký a to se za posledních pět set metrů sjet nedá. I jsem se cítil dobře až do konce, takže jsem věděl, že vyhraju. Posledních 250 metrů jsem si to hodně užil, bylo to emotivní.
Dá se k něčemu takové domácí vítězství před domácím publikem přirovnat?
Asi k tomu, když jsem byl poprvé na Matějský (smích). Teď si dělám srandu, to se nedá přirovnat k ničemu. Na olympiádě byla kulisa větší, ale atmosféra domácího publika je asi nepřekonatelná. Je to to nejvíc.
Kam tuhle zlatou medaili řadíte?
Nejvýš to neřadím, ale co se týče zážitků a všeho okolo, hodně vysoko, moc jsem si to užil. Z evropských šampionátů to bylo určitě nejlepší a i když mistrovství světa to není, atmosférou se mu vyrovnalo.
Pro vás je to vlastně první ostrý závod, překvapil jste tím suverénním výkonem sám sebe?
Je pravda, že loni jsem nevyhrál žádný závod, byl jsem vždycky druhý nebo třetí, letos první závod a hned vítězství. Jen jsem doufal, že mám dobře natrénováno a teď se to potvrdilo.
Na stupně vítězů vás doprovodila i rodina, bylo to poprvé?
Ještě se na mě nikde nebyli podívat. Teď jsem měl možnost je sem vzít a bylo to super. Mates byl nadšený a Alča zpočátku brečela, protože to je holka, ale pak už si to taky užívala, dostala kytku. Já si je jinak na závody neberu, jsem takový nervóza, že je tam nechci mít. Teď to bylo poprvé.
Co vás čeká teď?
Primátorky nepojedu, musím na chalupě posekat trávník (smích). Už toho mám odzávoděno hodně. Chci taky trochu začít žít jako normální člověk a některé víkendy trávit s rodinou a ne jen tréninkem nebo závody. Možná pojedu za tři týdny do Poznaně nebo o týden později do Amsterdamu na regatu.
