Tři ruští olympijští vítězové v chůzi potrestáni za doping

ČTK ČTK
20. 1. 2015 16:11
Sergej Kirďapkin a Olga Kaniskinová nesmějí závodit tři roky a dva měsíce, Valerij Borčin dostal za druhé provinění distanc na osm let.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva - Tři ruští olympijští vítězové v chodeckých disciplínách dostali tresty za doping. Sergej Kirďapkin a Olga Kaniskinová nesmějí závodit tři roky a dva měsíce, Valerij Borčin dostal za druhé provinění distanc na osm let.

Kirďapkin získal olympijské zlato v závodu na 50 kilometrů v roce 2012 v Londýně, Borčin a Kaniskinová triumfovali o čtyři roky dříve v Pekingu na dvacetikilometrové trati. Mezinárodní atletická federace IAAF a ruská antidopingová agentura RUSADA je kvůli nesrovnalostem v biologických pasech vyšetřovaly už od konce roku 2012.

Z téhož důvodu byli potrestáni také mistr světa z roku 2011 Sergej Bakulin a Vladimir Kanajkin, který tehdy na šampionátu v Tegu získal stříbrnou medaili. Kanajkin už měl za sebou jeden dopingový trest a za opakované provinění dostal doživotní zákaz, Bakulin nesmí závodit tři roky a dva měsíce.

Trest mu běží od konce roku 2012, stejně jako Kaniskinové a Kirďapkinovi, jenž tak teoreticky může obhajovat v Riu de Janeiro olympijské zlato. Borčin byl potrestán zpětně od října 2012.

Podle agentury AP by vynesené tresty neměly ovlivnit výsledky olympijských závodů, změnit by se však mělo pořadí v čele chodeckých soutěží na MS 2009 a 2011.

Bakulinovo jméno se v minulých dnech objevilo v médiích v souvislosti s podezřením, že se v době zastavení činnosti zúčastnil v Rusku závodu. Podobnému problému čelí také olympijská vítězka z Londýna Jelena Lašmanovová a juniorská mistryně světa z roku 2012 Jekatěrina Medveděvová.

V posledním desetiletí získali ruští chodci na OH a MS sedmnáct zlatých medailí. Šestnáct jich přitom vybojovali sportovci, kteří byli potrestáni nebo jsou vyšetřováni kvůli dopingu, připomněla AP.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Rusko poskytne Bělorusku rakety Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice

Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to v sobotu v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu.

"V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M," řekl Putin podle ruské televize na začátku setkání s Lukašenkem.

Iskander-M je mobilní raketový systém krátkého doletu s dosahem až 500 kilometrů. Naváděné střely mohou nést konvenční i jaderné hlavice.

Bělorusko je v současné době patrně nejbližší spojenec Ruské federace, která je od konce února v ozbrojeném konfliktu s Ukrajinou.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Rozhovor Erdogana se švédskou premiérkou ohledně NATO pokrok nepřinesl

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu v návaznosti na telefonát se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou řekl, že v souvislosti se snahou Švédska vstoupit do NATO nenastal žádný pokrok. Informovala o tom agentura AFP. Více než měsíc poté, co Švédsko společně s Finskem požádaly o přijetí do aliance, a těsně před jejím summitem, tak jednání patrně zůstávají zablokovaná.

"Švédsko musí přijmout opatření týkající se tak důležitých otázek, jako je boj proti terorismu," uvedl turecký prezident. Erdogan podle AFP volá po konkrétních krocích, které reagují na požadavky Turecka.

Ankara svůj odpor vůči zahájení přijímacího procesu se dvěma skandinávskými zeměmi zdůvodňuje jejich údajnou podporou kurdských ozbrojenců, které turecká vláda označuje za teroristy. Kromě toho kritizuje, že Finsko a Švédsko omezují prodej zbraní do Turecka. Dosavadní odpovědi obou zemí na námitky Turecka minulý týden Ankara označila za "hodně vzdálené" od jejích představ.

Zástupci všech tří zemí o věci znovu jednali v pondělí v centrále NATO v Bruselu. Tématu se bude věnovat i summit Severoatlantické aliance v Madridu, který začíná v úterý. Hlavním motivem vrcholné schůzky budou nejspíše důsledky ruského útoku na Ukrajinu, který byl mimo jiné impulsem pro snahy Švédska a Finska vstoupit do NATO.

Zdroj: ČTK
před 49 minutami

Z věznice Valdice na Jičínsku se v sobotu ráno pokusil uprchnout vězeň

Z věznice Valdice na Jičínsku se pokusil uprchnout vězeň. Než ho vězeňská služba dopadla, podařilo se mu překonat oplocení a ohradní zeď. Oznámila to mluvčí valdické věznice Eva Francová. Informaci s odkazem na TV Jičín přinesl server iDNES.cz. Věznice ve Valdicích patří k nejtěžším českým káznicím. Podle Francové si v ní aktuálně odpykává trest zhruba 1030 vězňů, z toho 18 doživotí.

"Příslušníci věznice okamžitě zareagovali. Vězeň na útěku byl zpacifikován a útěk nedokonal. Příslušníci vězeňské služby použili služební zbraň, nikdo nebyl zraněn. Informace k vězněné osobě podávat nemohu. Je to čerstvá věc, uskutečňuje se vyšetřování. Musí se prošetřit, jakým způsobem k tomu mohlo dojít a podobně," řekla Francová.

Informaci TV Jičín, že mělo jít o třiatřicetiletého muže, který si odpykává trest za vraždu, odmítla komentovat. Podle ní jde ve valdické věznici o ojedinělý případ. "V minulosti nějaké pokusy (o útěk) byly, ale letos a myslím si, že ani loni žádný pokus nebyl," řekla Francová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy