Do Itálie lze jet za rušnými sjezdovkami, romantickým běžkování při měsíčku nebo třeba jen pro pocit, že si z lyžování přivezu levnější nákup. Nevěříte? Podívejte se na tři tipy, jak podle svého gusta strávit lyžovačku v zemi, kde jsou špagety doma.
Sella Ronda: Samotáři by tu byli "na prášky"
Kdo nemá rád rušná středika, asi by se tomuto středisku, které se rozprostírá v nejkrásnějším a samém srdci Dolomit, měl raději vyhnout. Ostatním se ale odmění jak nádhernými pohledy na podle mnohých nejkrásnější pohoří světa, tak poměrně stálým slunečným počasím, které se tu drží kvůli "nárazníku" alpského hřebene severně od nic. Síť sjezdovek dosahuje před pět set kilometrů. Využít jako výchozí bod čtyři údolí kolem masivu Sella : Alta Badia, Arabba, Val di Fassa i Val Gardena. Skibusem pak je dostupná i ze vzdáleného Kronplatzu.
Při přejezdech mezi jednotlivými údolími po lehčích tratích si můžete vychutnat jak už zmíněný masiv Sella, tak temnou skalní stěnu Sasso Lungo či ledovec na Marmoladě. Kdo se vydá expresními lanovkami na celodenní okruh, musí počítat tak s čtyřmi hodinami čistého času.
o Celková délka sjezdovek: 510 km
o Skip na den pro dospělého: 35 euro (910 Kč)
o Podrobnosti na www.dolomitisuperski.com
Seiser Alm: Běžte po modré nebo černé
Koho už nebaví okukovat stále stejná místa kolem českých běžkařských tratí, ten se může vypravit do ráje zvaného Seiser Alm v dolomitech. Žádné extrémní podmínky a přitom nadmořská výška 1900 m n. m, to je největší alpská lehce zvlněná louka mezi Sasso Lungem (3000 m n. m) a Schlernem (2500 m n. m). Výborně strojově upravené "dálnice" vedou po 60 vyznačených okruzích. Jsou na nich dvě až čtyři upravené stopy a zvláštní dráha pro bruslení.
Pro našince pak velký luxus představuje převlékárna se sprchou v horní stanici kabinky ze Seisu, kterou využívá většina návštěníků, protože auta sem mohou jen s výjimkou. A pak už je třeba se jen rozhodnout podle vlastních sil mezi černým okruhem Joch (15 km, převýšení 200 m) nebo modrými rekreačními trasami (2 až 8 km). Kdo chce ale zažít něco hodně neobvyklého, měl by si zaškrtnout v kalendáři datum 7. února 2009. Startuje tu totiž tradiční závod Moonlight Classic Marathon. Dvaačtyařicet kilometrů absolvují běžkaři pouze za svitu měsíce.
o Podrobnosti na www.seiseralm.it
Livigno: Bílé dálnice a levné panáky
Malebné horské městečko se vyznačuje nejen širokými a přehlednými bílými dálnicemi většinou v obtížnosti červené, ale také tím, že se tu dá nakoupit bez cla alkohol, cigarety či benzin. Kdo se sem vypraví v lednu, bude mít klid od přílišného náporu návštěníků. Musí být ale dostatečně odolný. Výjimkolu tu nejsou rána, kdy teploměr padá na patnáctku pod nulou. Nejvyhledávanější je naopak toto středisko v 1800 m n. m brzy zjara, kdy tu bývá hodně kvalitního sněhu.
Sjezdovky jsou z obou stran města, kabinkové lanovky míří z obou konců Livigna na východní svah pod horou Vetta Blasaccia (2796 m). Pro nejodvážnější jsou pak připraveny prudké sjzdovky podél lanovky. Naopak z vrcholu Blesaccia na opačnou stranu vedou širokánské dálnice, které na prudkosti přidávají až ke konci při sjezdu do Livigna. Nejvíc lyžařů vyexpedují na červené a černé sjezdovky čtyřsedačková a šestisedačková lanovka na svahu přivráceném k Livignu. Podél pěší zóny pak lze teprve začít trénovat své lyžařské umění.
o Celková délka sjezdovek: 115 km
o Skipas pro dospělého na den: 36 eur (940 Kč)
o Podrobnosti na www.skipasslivigno.com
