Praha - České stolní tenistky si z loňského mistrovství Evropy přivezly bronzové medaile, ale před dnešním odletem na světový šampionát družstev do Tokia musejí mít skromnější představy. V obrovské konkurenci družstev ze 125 zemí je jejich prvním cílem postup ze základní skupiny do osmifinále.

O ambicích českých hráček i aktuálním stavu tohoto kdysi v českých zemích velice populárního sportu se pro Aktuálně.cz rozhovořil trenér Pavel Krpec.

Jaké šance mají vaše svěřenkyně na blížícím se mistrovství světa družstev?

Máme přijatelný los. Favority jsou Hongkong i Německo a o třetí příčku by náš tým měl bojovat s Ukrajinou. Chceme se poprat o postup do vyřazovací fáze, v níž už bude hodně záležet na losu.

Jaký je vlastně hrací systém mistrovství světa při tak velkém počtu účastníků?

Přihlášená družstva jsou podle výkonnosti rozdělena do pěti divizí a v každé pak ještě do čtyř základních skupin. Náš tým je v nejvyšší soutěži, takže teoreticky může bojovat o některou z medailí. Nejprve nás čekají v systému každý s každým Hongkong, Německo, Ukrajina, Srbsko a Chorvatsko. Vítěz si zajistí účast ve čtvrtfinále a družstva na druhé a třetí příčce budou bojovat v osmifinále.

S jak velkými mezinárodními zkušenostmi se české hráčky mohou pochlubit?

Iveta Vacenovská je už několik let naší jedničkou a v rakouském Linci má možnost startů i v Evropské lize. Hana Matelová a Dana Čechová sbírají zkušenosti v prvoligových německých týmech a Renata Štrbíková v Polsku. Pouze Kateřina Pěnkavová hraje českou extraligu v barvách Hodonína, ale už i ona poznala atmosféru evropského i světového šampionátu. Jde vesměs o profesionální stolní tenistky.

Máte v případě potřeby další rovnocenné reprezentantky?

Nemám, za touto pěticí je obrovská výkonnostní propast. Pokud by tedy 34letá Štrbíková chtěla s vrcholovým sportem skončit, tak rovnocenná náhrada za ní neexistuje. Podobné lze říci i o tři roky mladší nedávno vdané Čechové. V české extralize jsou jen dva kvalitní týmy, navíc bez zahraničních hráček. O budoucnost českého ženského stolního tenisu mám tedy určité obavy, protože mezi juniorkami vidím jedinou naději v Kristýně Štefcové.

V čem vidíte příčiny tohoto stavu?

Jednoznačně v menším zájmu o stolní tenis. Do některých typicky mužských sportů se otevřely dveře i ženám, chybí větší kontakt s hráčkami na mezinárodní úrovni a mnohé asi zrazuje i po všech stránkách náročná cesta do elitní společnosti.