Mnohde jinde by si rádi podobné lyžařské ráje postavili. Hospodářský efekt takových zařízení je ale velmi sporný.
"Dej pozor, ať dolů sjedeš ve zdraví!" dělají si z miniterénů v lyžařských halách legraci Němci z jihu země, kteří mají blízko do Alp a k lyžování vůbec. Například Hamburčané ale musejí za alpským sněhem vážit 900 kilometrů a Berlíňané přes 700, a tak halami až tak nepohrdají.
Všechno začalo v roce 2001 v průmyslovém severoporýnském Neussu, kde zámožná obchodnická rodina Viehoffů investovala do kovové haly na jedné rekultivované skládce.
Na zdolání třistametrové sjezdovky o šířce 60 metrů potřebuje zdatnější lyžař pouhou minutu.
Podle provozovatelů tam v roce 2005 přijelo 1,2 milionu návštěvníků. Asi jen třetina poctivě lyžovala, dvě třetiny pak spíše dováděly u barů, na přidružené lezecké stěně nebo nakupovaly ve velkém obchodě se sportovním zbožím.
Samotná lyžařská hala, která sice přinesla desítky pracovních míst, však vzhledem k nákladům na energii a mzdy není příliš výnosná.
Lákadlo pro obce
"Mnozí starostové sní o lyžařských halách," říká geograf Jürgen Schmude z univerzity v bavorském Řeznu. "Volají nám a ptají se: Má to v našem městě smysl?"
Dosavadní zkušenosti příliš přesvědčivé nejsou. Alpské centrum v porúrském Bottropu, které má nejdelší, 640 metrů dlouhou sjezdovku, zatím hromadilo ztráty.
Pětici německých lyžařských hal ještě doplňují novější zařízení v Senftenbergu blízko dálnice mezi Berlínem a Drážďanami, v Bispingenu mezi Hannoverem a Hamburkem a nejnovější ve Wittenburgu asi hodinu jízdy východně od Hamburku. Další haly se plánují v okolí Berlína.
Někde provozovatelé usilují také o alpskou autenticitu, a tak prostory zdobí velké plakáty s alpskými panoramaty.
V severoněmeckém Bispingenu mluví provozovatelé z tyrolského Söldenu tyrolským dialektem, personál nosí dirndl a kožené kalhoty, jídelní lístky mají tyrolský šmrnc a Hamburčané se pak cítí jako ve vysokohorském tyrolském ráji.
Krytá lyžařská aréna ve Wittenburgu, která se otevřela 8. prosince, však trpí také nedostatkem sněhu. Nával hlavně o Vánocích byl takový, že technika nestíhala sníh doplňovat.
"Denně přijíždělo kolem 6600 lyžařů a na to nejsme připraveni," říká Ingrid Domannová z tamního marketingu. Projekt počítá se zhruba 2000 návštěvníky denně.