Praha - Jedenadvacetiletá česká atletka z SSK Vítkovice Denisa Ščerbová je opravdovou univerzálkou. Nejenže zvládá víceboj, ale na březnovém halovém mistrovství světa ve Valencii má šanci startovat ještě v dalších třech disciplínách mezi specialistkami.
Česko v současnosti nemá lepší pětibojařku, sedmibojařku, dálkařku ani překážkářku.
Před HMS ve Valencii, které začíná 7. března, máte stále ještě šanci splnit limit ve čtyřech disciplínách: pětiboji, dálce, překážkách a štafetě na 4x400 metrů. Jaké disciplíny podle vás vyjdou?
Teď o víkendu se jde pětiboj v Talinu, tam se asi rozhodne. Já se ho neúčastním, takže budu čekat, jestli mi některá soupeřka nevezme poslední postupové místo pro Valencii, které držím.
Já v té době závodím na trojboji v Birminghamu. Půjdu tam dálku, překážky a čtyřstovku. Budu se snažit hlavně zlepšit skok daleký, tam mi chybí pro Valencii 6 cm a na slabší limit pro olympiádu v Pekingu jediný centimetr, takže tam to vypadá nadějně.
Jak to všechno skloubit?
Na vašem předchozím vícebojařském kání v Sheffieldu jste si poměrně nečekaně zajistila limit zrovna v překážkách, na něž se nespecializujete. O účast by vás mohla připravit jen některá z českých závodnic, kdyby vylepšila váš čas. Čím to?
Tak to právě vůbec netuším. Překážky jsem šla letos poprvé až právě v Sheffieldu, takže jsme s trenérem vůbec nevěděli, jak na tom jsem. Výsledek nás překvapil oba. Ale na tuto disciplínu se mi ve Valencii moc nechce, asi bych skončila hned v rozběhu.
V případě, že by vyšly pětiboj i dálka, startovala byste v obou disciplínách?
Ráda bych, ale asi by se to nedalo časově skloubit. Na loňském halovém mistrovství Evropy to také nešlo, podobné to bude asi i tady. Takže bych dala přednost pětiboji.
Existuje tu i možnost, že byste na světovém šampionátu běžela ve štafetě na 4x400 metrů. Jak velká ta šance je?
Limit na štafetu se počítá podle průměrného času všech čtyř závodnic. Musím teď o víkendu na čtyřstovce ještě něco stáhnout, abychom tam mohly jet.
Také záleží na tom, co ve Valencii nakonec půjdu, protože s dálkou by se to zase možná krylo.
Prodat formu
Jak se před HMS cítíte?
Cítím, že mám formu, jen jí prodat, chytnout nějaký závod, aby vyšel. Výsledky těžko odhadovat. Jednak tam ještě ani nejsem kvalifikovaná, jednak je víceboj hrozně ošidný. Pokazíte jednu disciplínu a prohrajete si celý závod.
Ale můj výkon ze Sheffieldu, 4632 bodů, by na minulém halovém mistrovství světa v Moskvě 2006 stačil na stříbro. Tak uvidíme.
A jak to vidíte se svou účastí na olympijských hrách?
Peking je ještě daleko. Ale samozřejmě čím dříve bych se kvalifikovala, tím by se mi závodilo klidněji.
Jaké disciplíny byste v Číně chtěla jít?
Tam bych naopak upřednostňovala dálku. Sedmiboj totiž bude strašně našlapaný a já ho navíc nemám tak dobrý jako pětiboj.
Klüftová vzorem? Ne, chci ji porazit
Máte stejnou specializaci jako dlouhodobá vládkyně nad víceboji Švédka Carolina Klüftová. Je vaším vzorem?
Klüftová mým vzorem není, spíš se ji stále snažím porazit a jednou se mi to už povedlo. Bylo to zrovna ve Stockholmu, předběhla jsem ji na překážkách v rámci trojboje. Ráda bych ji ale porazila i v dálce.
Mým vzorem vždy byla německá dálkařka Heike Drechslerová. Ale tu jsem vlastně také porazila, dokonce dvakrát. Na Golden League v Berlíně a na Zlaté tretře. Jenže to bylo v roce 2004 a jí už bylo čtyřicet (směje se).
Daří se vám mezi vícebojařkami, ale i mezi specialistkami. Jak vidíte svoji atletickou budoucnost? Čemu byste se chtěla věnovat především?
Nejraději bych dělala pořád všechno. Jeden čas jsem dělala jen dálku a vůbec mě to nebavilo. Byla to jen dálka, dálka a zase dálka. Chci disciplíny kombinovat, aby to nebyly takové stereotypy. Navíc jedna disciplína mně pomáhá být lepší v té další. Třeba odraz nad překážkami se mi pak hodí při skoku do dálky a naopak.
