Daří, ale právě to je problém. Ona "šance pro Špindl" mapuje lyžařsko-technické, dopravní a kapacitní potíže, jichž je dost a každý návštěvník je přinejmenším podvědomě pociťuje.
Studie, zadaná kanadskému specialistovi na projektování středisek (Ecosign), je jako první pojmenovává a hledá z nich cestu ven.
Představuje budoucí Špindl jako uživatelsky přívětivé lyžařské centrum bez nešvarů postkomunistické rekreační základny.
Nový Špindl se nemá proměnit v obří lyžařskou arénu, jen by měl stávající sjezdovky pospojovat do organického celku a jejich kapacitu vyvážit se zájmem, který vzniká už v důsledku ohromné ubytovací kapacity města.
Už ta sama dokáže svahy naplnit až po okraj, na hranici únosné a bezpečné kapacity sjezdovek. Pro jednodenní hosty, jichž je také požehnaně, už zkrátka nezbývá místo.
I tak by tato "korekce" současného stavu znamenala reálné zdvojnásobení lyžařské plochy, a tedy nespočet zásahů do krajiny v národním parku.
Přetížené sjezdovky
Studie poskytuje poměrně zdařilý obrázek o tom, jak "inteligentně" středisko funguje dnes, nástupní stanice lanovek jsou nešikovně daleko od hotelů, přístup z nich přímo na sjezdovky prakticky žádný.
Výsledkem je, že polovina ubytovaných hostů musí za lyžováním dojíždět autem a zbytek napůl pěšky, napůl skibusem.
Na parkovištích u lanovek tak zbyde jen 40 procent jejich kapacity pro dojíždějící "lufťáky".
Sjezdovky ve Svatém Petru i na Medvědíně jsou přetížené, denní užitná kapacita tratí dosahuje jen 72 % toho, kolik lyžařů dokážou bezproblémově odbavit špindlerovské vleky.
V nejlepší den sezóny 2004/05, která sloužila jako statistický podklad studie, sem přijelo lyžovat 10 781 lidí (30. 12. 2004), optimální kapacita tratí je přitom skoro poloviční (6 590 osob), jen o něco lépe je na tom kapacita lanovek a vleků.
I ve dvaceti nejlepších dnech sezóny byla optimální kapacita areálu překročena. Průměrně jsou sjezdovky ve Špindlu zatíženy 91 lyžaři na hektar, přičemž tato hodnota by neměla překročit 75. V Rakousku se prý v průměru pohybuje okolo 55 os./ha.
Uznání získalo jen výkonné umělé zasněžování. Že je o Špindl příliš velký zájem, se tedy vybarvilo řečí čísel.
Jak by tedy mohl vypadat Špindl třetího tisíciletí?
Předně je třeba zastavit přijíždějící návštěvníky už před branami města.
Kus za přehradou by měl vyrůst terminál s parkovištěm, pokladnami a přímým spojením do obou hlavních částí areálu, do Svatého Petra i na Medvědín.
Vzhůru souběžně s lanovkou na Hromovce povede expresní sedačka, kterou ovine trojice nových sjezdovek. Od výstupního bodu na vrcholu Hromovky přibude přímá spojka na červenou sjezdovku, aby se příchozí nemuseli přesunovat po užší modré trati.
Na opačnou stranu, k vrcholu Mechovinec by od přehrady vedla další, pravděpodobně krytá 6sedačka, doplněná hned pěti sjezdovkami různých náročností, který využijí členitý profil slunečného, jihovýchodního svahu.
Odtud se bude možné přesunout na Medvědín, a to díky nové lanovce, nahrazující rychlokotvu na Mísečkách, ale v jiné trase s nástupní stanicí severně od Harrachovy skály.
Po nové sjezdovce dostanou na Mísečkách i na Labské. Další trať by měla přibýt i na Medvědíně, a to jako obchvat prudkého černého hangu. Dostane se i na začátečníky, kterým bude věnován prostor přímo u centrálního parkoviště s cvičnými vleky.
Silnici do města přemostí lyžařský můstek, anebo alternativně tunel. Tím bude dosaženo bezbariérového spojení v celém komplexu tratí.
Ubytovaní návštěvníci Špindlu by měli využívat nově vzniklých lyžařských cest, které je provedou městem ke sjezdovkám a z nich, předpokládá se i posílení skibusů.
Ve výsledku by statistika vyhlížela takto: denní kapacita vleků se zvýší na 12 280 návštěvníků, kapacita sjezdovek na 9610 a výsledné zalidnění tratí klesne na 75 os./ha.
Jestli takový Špindl jednou mít budeme, možná se pak každý Čech přijede s chutí pokochat, jak chytře se dá i ve stísněných českých kopcích postavit lyžařské centrum.
Radek Holub - autor je redaktorem časopisu SNOW (www.snow.cz)
