Barcelona (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Kolem komplexu Olympijského stadionu v Barceloně byste čekali spíše turisty mířící na vrch Montjuic, z něhož máte celé město jako na dlani.
Jenže o víkendu sem z jedné strany kopce přicházel průvod mládeže oděné celém v černém, který mířil na koncert zpěváka Marilyna Mansona, z druhé noblesně vypadající pánové a dámy, kteří se rozhodli prohlédnout si díla malíře Františka Kupky. A ze třetí mohutný žluto-červeno-modro-bílý dav.
Čtěte také:
Ferrer dovedl Štěpánka ke křečím. Španělé vedou 2:0
Sen se rozplynul. Češi prohráli finále Davis Cupu
Davis Cup je u konce. Češi čestný bod nevybojovali
Po devíti letech zavítalo do Barcelony finále Davisova poháru a nejen španělští příznivci, ale i ti čeští u toho chtěli být. Olympijský areál ovládli fanoušci všeho věku s vidinou velkého galapředstavení.
U haly Sant Jordi se shlukovaly davy už v pátek, dobré dvě hodiny před startem prvního zápasu. Beznadějně vyprodaný zápas si fandové prostě chtěli užít se vším všudy.
Na jedné straně stála kapela domácích fanoušků a hned u druhého vchodu do haly s kapacitou 16 tisíc lidí stáli čeští bubeníci a na dálku se trumfovali, kdo víc ladí a koho je lépe slyšet. Když už se blížilo samotné zahájení zápasu, hala, která ještě hodinu zela téměř prázdnotou, se začala slušně plnit.
A pak už to přišlo, moderátor deset minut před čtvrtou ohlásil příchod obou týmů a ten český k údivu obou táborů přišel oděn netradičně do béžového saka a bílých tepláků. Tedy netradičně. Něco podobného na sobě měl československý výběr ve finále soutěže před 29 lety, kdy tým kolem Ivana Lendla poprvé a naposledy pro naši zem Davis Cup vyhrál.
Oblek nechal zhotovit známý šprýmař Radek Štěpánek, jehož přítelkyně Nicole Vaidišová usedla do hlediště stejně jako přítelkyně Tomáše Berdycha Lucie Šafářová a partnerka Jana Hájka Daniela Bedáňová. Tedy všechno aktivní či bývalé české tenistky.
Ale nebyly samy, kdo přišel český tým na dlouho nedosažitelném finále podpořit. Vzpomínat na Barcelonu přijel Jan Železný, který zde na olympijských hrách v roce 1992 získal první zlatou medaili do sbírky. Vedle něj usedl bývalý český tenista Karel Nováček.
V jiném koutě haly zase seděl nejlepší český střelec fotbalové re prezentace všech dob Jan Koller s manželkou, spatřit jste mohli i olympijskou vítězku v běžeckém lyžování Kateřinu Neumannovou, někdejšího předsedu vlády Mirka Topolánka či bývalého ministra vnitra Ivana Langra.
Celkem český tábor čítal zhruba 2 tisíce lidí, což je ještě více než v září, kdy čeští fanoušci vytvořili domácí publikum hráčům v semifinále v chorvatské Poreči. Dokládal to i fakt, že česká vlajka byla vidět ve všech částech haly. Ani španělské osobnosti si ale nenechaly nevšední zážitek ujít.
Čtěte také:
Expert: Chybělo málo. Tenistům patří všechna čest
Do hlediště zavítal korunní princ Felipe či tenisové legendy Manuel Santana, donedávna jediný španělský vítěz na Wimbledonu, Manuel Orantes či Conchita Martinezová.
Celkově vytvořily oba tábory po všechny tři dny ideální tenisové publikum. Bouřlivé, ale férové. "Atmosféra byla v hale opravdu skvělá," pronesl Tomáš Berdych. "Podpora diváků je fantastická," souhlasil s ním David Ferrer.
"Bylo to tady elektrizující. Dole byl takovej kravál a atmosféra neuvěřitelná. Těžko se to popisuje. Je vždy příjemné hrát v takové atmosféře. Takhle by to mělo být pokaždé. Hrát tenis před takovou kulisou je to, proč ten tenis děláme," rozvášnil se i Radek Štěpánek.
Zatímco domácí tábor vedla početná skupina trumpetistů, která obcházela kvůli zpětné vazbě celý stadion, český tábor tradičně tvořili bubeníci."Díky, jak skvěle fandíte svému týmu," ocenil je i moderátor finálového klání. Dokonce i komentátor Mezinárodní tenisové federace napsal, že podobně skvělou náladu v Davis Cupu nepamatuje.
Například v tiebreaku prvního setu čtyřhry nebylo téměř slyšet vlastního slova. A když se Španělé blížili celkovému triumfu, obíhala celým stadionem mexická vlna a všichni diváci včetně těch českých byli na nohou. Španělé, kteří si občas neodpustili skandování po zkaženém českém prvním podání, pak každý úspěšný úder svých hráčů doplňovala oslavným Olé.
Čeští diváci by sice určitě uvítali, kdyby se mohlo rozhodovat až v nedělních dvouhrách, ale i oni v sobotu španělským obhájcům sportovně zatleskali. Španělé pak téměř deset minut v kuse při vyhlašování vítězů mohutně skandovali Campione, campione, stejně jako jména svých hrdinů. Největší aplaus pak sklidila španělská jednička Rafael Nadal.
Nikdo se pak nemůže divit, jakou sílu je pro Španěly domácí publikum. Od zmíněného finále v roce 2000 Španělé neprohráli jediný domácí zápas. A to jich přitom hráli už osmnáct.
Kdo tedy dal o víkendu sportu, lépe řečeno tenisu, přednost před hudbou či uměním, určitě nelitoval.
