Lze říci, že se dvěma bronzovými medailemi jste plně spokojena?
Je to pro mě obrovské překvapení a především jsem moc ráda, v jakých časech jsem dojela až na stupně vítězů.
Co vám šampionát prozradil?
Hlavně to, že stále mohu bojovat o medaile se světovou elitou. Není snadné měřit síly s mladými, velice rychlými soupeřkami, ale zároveň jsou pro mě potřebným motivem.
Jaká byla v Heerenveenu atmosféra?
Přímo nádherná. V zaplněné hale bylo přes 12 tisíc diváků, kteří vytvořili vynikající prostředí. Nejsem asi sama, kdo v tak báječné atmosféře pociťuje zvýšenou zodpovědnost, která vede k výborným výkonům.
Jak je pro vás složité reagovat na stále se lepšící časy vašich soupeřek?
Není to jednoduché. Přitom východisko je pouze ve skladbě a náročnosti přípravy, protože v kombinézách, botách či bruslích pomoc hledat je zbytečné. Ještě nedávno, když někdo jel tři kilometry pod čtyři minuty, tak to byl zázrak a teď je to běžný čas. Zatím na tento posun reaguju. Je však samozřejmě otázka, jak dlouho se mi to bude dařit, neboť závodních sezon mám za sebou už hodně. Tréninky po různých úpravách jsou stále náročnější.
Už víte, co všechno budete muset pro udržení současné formy udělat?
Říká se, že kdo je starší, tak je šikovnější. V letošní sezoně mě přibrzdila viróza, které se asi nevyhneme nikdo. Ale bruslí si pořezat nohu by se mně už stát nemělo.
Zmínila jste se o dravém mládí. Konkurence se tedy rozšiřuje?
Je sice stále kolem osmi holek, které mohou myslet na medailové umístění, ale na cestě ke stupňům vítězů jsou potřeba kvalitní časy. A ty dosahují už i některé juniorky, z nichž jedné Nizozemce je teprve 15 let.
Je mezi nejlepšími nějaká rivalita?
Naše vztahy mají kamarádskou podobu, při trénincích si spolu povídáme a navzájem si před závody přejeme úspěch.
Jak jste dvě velice cenné medaile oslavila?
Zatím jsem neměla moc času. Po závodech jsem šla na dopingovou kontrolu a potom měla další povinnosti, takže na oslavu dojde až v nejbližších dnech doma s nejbližšími rodinnými příslušníky.
Jestlipak víte, jak bohatá je vaše medailová sbírka?
Teď jsem se dověděla, že ze světových šampionátů mám už 32 cenných kovů. A z celého mého sportovního života je jich prý 146, což je pro mě neuvěřitelné číslo. Nechci mluvit o tom, že bych tuto sbírku chtěla rozšířit. Budu však moc ráda, když se mi v příštích letech bude dařit stejně jako letos. Jestli pak něco někde zase cinkne, tak se zlobit nebudu. Hlavně aby mě rychlobruslení ve zdraví pořád bavilo.
Je opravdu stále ve vašich plánech ukončit svoji profesionální kariéru v roce 2026 na olympiádě v Itálii?
Tento cíl je v mých představách, ale k jeho dosažení zbývají ještě tři roky, které budou určitě hodně složité. Přesto si myslím, že bych je mohla zvládnout.
A jaký je váš aspoň nejbližší program?
Teď si chci asi dva týdny odpočinout, ale pak už mně sedět na gauči nebo ležet v posteli přestane bavit a zase se začnu hýbat. Nějaké změny v tréninku budou, ale zatím jsme o nich s trenérem nemluvili. Ani nepřemýšlím o tom, zda po šňůře závodů na ledě bych se měla zúčastnit nějakých závodů na kole. Neuvažuju ani o nějaké cestě k moři.
