Nikolaj Davyděnko, Marat Safin a Dimitrij Tursunov dávají dohromady tenisové síly až až. Lidé znalí poměrů v ruském týmu však říkají, že tajnou zbraní Rusů může být Šamil Tarpiščev. Osmapadesátiletý nehrající kapitán má za sebou desítky let zkušeností z vrcholných týmových soutěží.
Jeho bilance je úctyhodná. Tarpiščev se rychle blíží stávajícímu rekordu australského daviscupového kapitána Neale Frasera, jenž během čtyřnásobně úspěšné cesty za "salátovou mísou" v sedmdesátých a osmdesátých letech získal 49 vítězství.
Jeho ruský konkurent, který navíc trénuje ženy ve Fed Cupu, si v dosavadních 62 daviscupových střetnutích připsal 41 výher. "Určitě to je nějaký rekord, který by se měl zapsat do Guinnessovy knihy," řekl agentuře Reuters Tarpiščev, jenž si pečlivě vede záznamy o všech daviscupových utkáních, která koučoval.
"Myslím, že nikdo nemůže mít tolik vítězství jako já," řekl v nechtěném náznaku, že jeho skromnost a přehled o tenisové historii se jeho citu pro hru vyrovnají jen stěží.
Na lavičce mu to však jde tak dobře, že například Patrick McEnroe, kapitán mužstva Spojených států, jež s Rusy prohrálo v letošním pohárovém semifinále 2:3, o něm mluví jako o "tenisovém géniovi".
Mezinárodní tenisová federace ITF sice nevede oficiální statistiky nehrajících kapitánů v Davis Cupu nebo Fed Cupu, ale Tarpiščevovu bilanci kvůli tomu přehlédnout nelze.
Rusové spoléhají na rychlý povrch
Před dvěma lety se mosekvský rodák stal teprve třetím člověkem v historii bílého sportu, který vyhrál obě trofeje - po Francouzích Yannicku Noahovi a Guy Forgetovi.
Rusky tehdy ve finálovém klání v Moskvě porazily právě Forgetovu Francii 3:2, aby získaly svůj vůbec první Fed Cup. Tarpiščev tak dostal Forgeta podruhé: poprvé to bylo v roce 2002, kdy ruští muži zdolali ve finále Davis Cupu Forgetův francouzský tým, znovu 3:2.
A aby toho nebylo málo, Rusky loni své prventví ve Fed Cupu obhájily, opět proti Francouzkám, ale tentokrát na jejich půdě pařížských kurtů Rollanda Garrose: výsledek zněl, jak jinak, 3:2.
Tarpiščev začal podle vlastních slov plánovat strategii proti Argentincům už ve chvíli, kdy Tursunov v pětisetové semifinálové bitvě udolal Američana Andyho Roddicka. "Domácí jsou v obrovské výhodě, protože si mohou vybrat povrch, který jim sedí," říká kouč.
Proto v utkání s USA položili Rusové pomalou antuku, aby vyřadili ze hry Roddickovo razantní podání; proti antukovým specialistům z Argentiny naopak patrně přijdou s rychlejším povrchem. "Dimitrij i Marat mají rádi vysoký odskok, takže si dáme záležet na tom, aby jim koberec vyhovoval na sto procent."
Inspiraci může brát i od svého běloruského kolegy Sergeje Tětěrina. Jeho tým Argentince v předloňském čtrvtfinále rozdrtil 5:0 také díky superrychlému povrchu. "Nejraději bychom s nimi hráli na ledě, kdyby to šlo," řekl tehdy před zápasem Tětěrin.