Praha - Jeho pořad "Ano, šéfe!" jednu dobu kraloval všem koláčům televizní sledovanosti a s jeho jménem na rtech dodnes vyrážejí příznivci české kulinářské revoluce i do těch nejzapadlejších hospůdek, aby šířili gastronomickou osvětu.

Nicméně málokdo asi tuší, že kuchař Zdeněk Pohlreich byl vedle skvělých výsledků nad plotnou úspěšný také jako sportovec. Během svých kuchařských začátků aktivně hrával baseball, ve kterém to dotáhl až do národního týmu a v Austrálii tento sport soudcoval.

"Dnes už je to uzavřená kapitola mého života. Můj jediný kontakt s baseballem je, že mám v televizi kanál, kde se koukám na americkou MLB," směje se v rozhovoru pro Aktuálně.cz osmapadesátiletý kuchař.

Z učení až do reprezentace

Celá republika vás zná především jako kuchaře. Jak jste se ale dostal k baseballu?

Přivedl mě k němu kamarád. On hrál softball, přivedl mě k týmu a jak už to bývá, oni se nějak nesešli a tak mě nechali hrát. V té době jsem dělal atletiku, takže jsem nějaké základy a předpoklady k tomu měl. Běžet jsem uměl, hodit také. Pak jsem tam vždycky kolem toho osciloval, bavilo mě na to koukat, pak jsem začal chápat pravidla. Příležitostí jsem pak dostával víc a víc, když třeba někdo nepřišel a pak jsem začal hrát pravidelně.

Kolik let vám v té době bylo?

Šestnáct. Byl jsem na začátku v učení, takže to s tím šlo krásně dohromady. Bylo to fajn.

Za bývalého režimu ale nebyl baseball oblíbeným sportem...

Byl to klasický malý sport se vším, co k tomu patřilo. Americký původ mu moc nenahrával, naštěstí jej hráli Kubánci, takže nějaký prostor tady dostal. Samozřejmě ve srovnání s tím, jak se to hraje dnes, tak to byla jiná doba. Nebyly hřiště, nebyl materiál, nebyly míče, nebyly pálky a rukavice. Bylo to hodně složité.

Hrál jste také za československou reprezentaci. Kolik let jste v ní odehrál, a kolik zápasů? A jak se vám dařilo?

Dařilo se mi docela blbě. Já jsem hrál spíš za B výběr. Ona to ani nebyla oficiální reprezentace. Dostal jsem se do ní v roce 1979, vydržel v něm asi dva, tři roky a odehrál deset až dvanáct zápasů. Jeli jsme na nějaký turnaj do Holandska, pak se hrálo něco tady v Praze. Tím to skončilo. Mně to začalo pak čím dál víc kolidovat s prací, ale asi jsem neměl ani dostatečnou výkonnost, která byla potřeba.

Raději americké pojetí

Nakonec jste začal dělat baseballového rozhodčího...

K tomu jsem se dostal později. Rozhodčího jsem začal dělat až když mi bylo přes třicet let. Trochu jsem se rozhodování začal věnovat než jsem odjel z České republiky koncem osmdesátých let. Když jsem pak odjel do Austrálie, objevil jsem v novinách inzerát, že se shání rozhodčí, tak jsem se na to rozhodl navázat. Tam jsem se rozhodování docela intenzivně věnoval. Vydržel jsem u toho nějakých pět nebo šest let.

Chodíte dnes ještě na baseballové zápasy?

Dnes už je to uzavřená kapitola mého života. Můj jediný kontakt s baseballem je, že mám v televizi kanál, kde se koukám na americkou MLB, jinak se již tomu nevěnuji.

Máte v MLB nějaký oblíbený tým?

To je dobrá otázka. Každému se asi líbí New York Yankees, ty jsem měl taky rád. Ale asi úplně oblíbený tým nemám. Mám rád tradičnější celky jako třeba Boston (Red Sox – pozn. autora), kde hrají ještě na těch sto let starých stadionech. Loni v létě jsme byli v Coloradu na dovolené, tak jsme se byli podívat na zápas Colorada Rockies proti San Diego Padres. Mám rád baseball. Líbí se mi ta atmosféra, co je kolem něj. Vůbec celkově se mi líbí americké pojetí sportu, jak se sportovním byznysem nakládají. Byla to příjemná zkušenost.

Hrála celá rodina

Baseball hrával také váš syn. Celkově jste taková pálkařská rodina, protože i vaše manželka byla softballovou reprezentantkou. Dá se říct, že vás baseball spojil dohromady?

Asi ano, ale teď již nehrajeme nikdo. Každý rok sice dostávám pozvánky na různé veteránské akce, ale pro mě je to historie a v ní já nežiju. Byly to hezké časy, ale již to skončilo.

Když srovnáte baseball dnes a v časech kdy jste jej hrával vy, to pro vás asi musí být dva rozdílné světy?

To je nesrovnatelné. Jak se to hraje dnes v Česku a jak jsme to hráli my, to jsou neporovnatelné věci. Hrají to kluci, kteří pro to mají daleko lepší předpoklady. V době kdy jsem jej hrával já, tak to byl "odpadkový sport", který dělali převážně lidi, co neuspěli v některém z tradičních sportů jako hokej nebo fotbal. Dnes jsou tady kluci, kteří to hrají od dětství, mají nesrovnatelně lepší podmínky. Jestli tomu odpovídají výsledky, tak to bohužel nejsem schopný říct.

Dokud hrával baseball můj Honza, tak jsem měl  takový divný pocit... Nevím jak to přesně říct.... My, když jsme sportovali, tak jsme byli rádi, že můžeme hrát. Dnešní mladí, kteří mají veškeré zázemí, si toho dle mého pocitu moc neváží. Přijde mi, že kluci, kteří se tomu věnují, tak přemýšlí trochu víc jak u toho vypadají, než jak to hrají. Ale ono to k tomu věku asi patří. Občas si říkám, že ti mladí to umí o hodně líp, než jsme to uměli my. Určitě by nám dali rozdíl dvacet, třicet bodů a bylo by to vyřešené.

Sportu přeje ministerstvo

Poslední dobou se baseball začíná celkem rozšiřovat. Začíná být také doplňkovým sportem některých základních škol. Myslíte si, že je to ideální sport pro děti?

Myslím, že baseball v dětském pojetí je v pořádku. Hráč baseballu musí být dobrý atlet, musí mu to trochu myslet, musí umět házet, musí umět běhat, což jsou základní dovednosti, které by mělo mít každé dítě. Hlavně ať ty děti něco dělají, i když je to snížený standard, protože by toho měli zvládat daleko víc. Možná baseball není úplně ideální školní sport, ale školství je celkově celé v pr..., tak zaplaťpánbůh za jakýkoliv sport.

Věnujete si vy sám aktivně nějakému sportu?

Aktivně se již nevěnují žádnému sportu. Občas si zahraji golf, chodím se udržovat do posilovny, abych se úplně nerozsypal. Že bych se věnoval jednomu sportu, u kterého můžu říct, že mi to jde, to není můj případ.

Měl by jste nějaké přání pro český baseball potažmo sport obecně?

Myslím, že sport by měl mít své vlastní ministerstvo. Měli by to řídit lidi, kterým nezáleží na jejich osobních výhodách a jde jim skutečně o ten sport. Vím, že je to pouze přání, spíš iluze a asi se nestane skutečností. A český baseball? Stačí když budou pravidelně porážet Itálii a Holandsko.