Okupace zasáhla i sport. Záminkou pro represe se stal vyhraný duel proti Berlínu

Alexandr Kliment
16. 3. 2019 10:01
To výročí nikdo neslaví. Středa 15. března 1939. Sníh, déšť, zima, vztek, německá armáda v ulicích českých měst. Od nastolení protektorátu uplynulo letos 80 let. Zánik Československa se logicky dotkl i sportu. Situaci výstižně ilustruje dobový tisk.
Šarvátky provázející duel protektorátního mužstva proti Berlínu nakonec vyvrcholily zákazem sportovních akcí.
Šarvátky provázející duel protektorátního mužstva proti Berlínu nakonec vyvrcholily zákazem sportovních akcí. | Foto: Alexandr Kliment

Byly to převratné změny. Už od vzniku druhé republiky na podzim 1938 se o demokracii nedalo moc mluvit, vše se sjednocovalo, "zjednodušovalo", centralizovalo. A hledala se jednoduchá řešení. Sport si však držel výsadní postavení - byl československým reprezentantem a posiloval národní uvědomění.

Věděli to i cenzoři z ministerstva vnitra. Například v neveřejném tiskovém pokynu z 10. října 1938 se píše: "Články, které by přinášely útoky na representanty a zodpovědné funkcionáře celonárodních organisací a institucí jako Národní rada, Československá obec Sokolská a pod., buďte potlačeny." V novinách byli oslavováni branci-sportovci jako příklad pro ostatní.

Budoucnost ale nebyla růžová a okleštěné Československo mířilo rychle ke svému konci. Ještě 10. března zasedal Klub sportovních novinářů, který se chystal uspořádat setkání Čs. všesportovního a Olympijského výboru. Události ale nabraly rychlý spád. Vyhlášení protektorátu předcházelo v pondělí 13. března ukončení sportovních styků se Slovenskem. O den později vznikl Slovenský stát a za dalších 24 hodin napochodovali vojáci wehrmachtu do Prahy.

"Svébytný" sport a národ

Němci se snažili vytvořit zdání legitimity okupace. Často zaznívala slova o svébytnosti a autonomii. Sport nevyjímaje. Zpravodaj LN zjistil "na směrodatných místech" již několik dní po okupaci, že "Čechům, kteří ve sportu jak známo hrají velkou úlohu, bude i nadále ponechána volnost, aby si pořádali svoje zemské hry, ježto v německém sportu nemohou vystupovati lidé cizí krve".

Národní politika psala: "Jestliže nám svébytnost celého našeho národního života byla tak jasně zaručena samotným Vůdcem a říšským kancléřem Adolfem Hitlerem, pak bychom si přáli, aby se tato svébytnost začala u nás trochu živěji projevovat i ve sportu."

Takto o transformaci sportu psala Národní politika
Takto o transformaci sportu psala Národní politika | Foto: Alexandr Kliment

Sport měl posilovat národ. "Svým posláním se dává tělesná výchova do služeb jednotlivce, národa a společnosti, musí však býti uchopen její význam v nejširších vrstvách národa a umožněno její všestranné provádění opatřením dostatečného počtu prostředků a odborně vyškolených vychovatelů," psalo se v Lidových novinách.

Novou situaci normalizovala po březnové okupaci i Národní politika. "Jak se dalo očekávat, nastává po dobu přestavby našeho veřejného života určitá přestávka také v našem životě sportovním. Nicméně klidný průběh posledních dnů zdá se nasvědčovati tomu, že sportovní provoz bude v dohledné době opět zahájen." Mimochodem, na opětovné zahájení sportovní činnosti neměla dobré vzpomínky Slavia. V derby se Spartou týden po vzniku protektorátu prohrála potupně 0:5.

Olympijské hry v Helsinkách, potyčky na Letné a represe

Sportovní skutečnost nebyla pěkná. Už 23. března byla zakázána činnost židovských fotbalových klubů. Na prvního máje byl zrušen za potlesku protektorátního tisku profesionalismus. Byť jen naoko, díky náhradám fungoval dál.

Probíhaly také přípravy na olympijské hry, které se měly uskutečnit v roce 1940 v Helsinkách. Sport měl být "sbližovatelem národů". Český tisk už pracoval podle nového zadavatele - německých okupantů. "Úžasný úspěch her v Los Angeles byl překonán fantastickými výkony v Berlíně a vnější rámec nepodaří se Finům překonat," psaly na konci března LN.

Sport však jako sbližovatel národů moc nefungoval. V jednom z posledních mezistátních utkání s účastí Čechů se výběr Prahy utkal 8. června 1939 na Letné s nejlepšími fotbalisty Berlína. Utkání skončilo vítězstvím domácích 2:0 na hřišti i v hledišti. Diváci na Němce pískali a vojáky wehrmachtu v hledišti napadli i pěstmi.

Dopis říšského protektora, jímž se zakazují sportovní akce kvůli událostem při zápase Čechů s Berlínem.
Dopis říšského protektora, jímž se zakazují sportovní akce kvůli událostem při zápase Čechů s Berlínem. | Foto: Alexandr Kliment

Záminka pro další potlačení sportovního života v českých zemích byla na světě. "Pan říšský protektor nařídil, aby byl na území Protektorátu uvalen čtrnáctidenní zákaz pro tento druh sportovních akcí, aby představenstvo pražského svazu, které se jeví za českou stranu zodpovědné za zápas, bylo na 14 dnů vzato do ochranné vazby, aby Češi a české svazy už nesměli nadále hrát v zahraničí a nakonec aby němečtí hráči a německé svazy ze staré Říše už v žádném případě nebyli vpouštěni na území protektorátu," píše se v zápise německé bezpečnostní služby Sicherheitsdienst.

A i když Konstantin von Neurath svůj zákaz konání sportovních akcí později odvolal, poměry českých sportovců se nadále zhoršovaly. Fotbalisté sice ještě na podzim vycestovali k zápasu do Německa, ale doba byla zlá. Sovětský svaz na podzim napadl Finsko, olympijské hry v Helsinkách byly zrušeny. Blížil se úplný konec mezinárodních sportovních kontaktů. V lednu 1943 Jiří Stanislav Guth-Jarkovský v Náchodě zemřel ve věku 81 let na mrtvici, olympijský výbor zanedlouho pod tlakem nacistů ukončil činnost a majetek pod hrozbou zabavení "dobrovolně" předal do úschovy Českému všesportovnímu výboru.

Prvorepublikoví sportovci byli vlastenci. Organizovaní, odhodlaní, se silnou vůlí. A takoví lidé se nemohou tyranům hodit. Nebyly to lehké časy. 

Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý systém a demokratické vymoženosti, říká historik Jaromír Mrňka z ÚSTR. | Video: Martin Veselovský

Pozn. redakce: Tento článek vznikl pro weby Aktuálně.cz a Czechteam.info, který provozuje Český olympijský výbor.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy