Pardubice - Při průjezdu cílem máchl žokej Jan Kratochvíl bičíkem do vzduchu na oslavu premiérového triumfu ve Velké pardubické. Když dosedl po finiši do sedla na koně No Time To Lose, zaklonil se a mávl směrem k nebi.
"Před pěti lety zemřel můj děda. Byl mi velkou oporou a jednou, když jsme seděli a popíjeli, tak jsme se bavili o pardubické a říkal, že jednou vyhraju. Tak jsem mu chtěl poděkovat, že mi tak věřil a povedlo se to," řekl Kratochvíl novinářům.
Kariéra šestadvacetiletého Kratochvíla je spojena s legendou Velké pardubické Josefem Váňou. K osminásobnému vítězi slavné steeplechase přišel před pěti lety, předtím dělal parkur a všestrannost. "Pan Váňa mi v kariéře pomohl úplně nejvíc. Za to mu patří obrovský dík. Bez něj bych tady určitě nestál," řekl Kratochvíl.
"Když se naučí trošku jezdit finiš, tak bude nejlepší v Evropě, ale musí na tom ještě trošku zapracovat," řekl Váňa o Kratochvílovi, v kterém se trošku vidí. "Kolikrát, když ho vidím, jak jede, tak si myslím, že na tom koni sedím já sám. Hodně se polepšil, jak rozvrhnout koni síly, jakou zvolit taktiku a hlavně v dostihu zbytečně nedávat metry, protože v cíli je každý metr dobrý," chválil Váňa svého žokeje.
Kratochvíl už je českým šampionem překážkových dostihů z uplynulých dvou sezon. Pardubickou ale jel teprve potřetí. V roce 2014 skončil osmý, loni druhý a letos už zvítězil. "Je to splnění mého největšího snu, ale doufám, že to není završení kariéry. Chtěl bych ještě párkrát vyhrát. Loni jsem vyhrál Gran Premio a bylo to úžasné, ale pořád je to v cizí zemi. Vyhrát v Česku náš největší dostih je snem každého žokeje a jsem rád, že se mi to splnilo," rozplýval se.
Rekordní čtyřnásobný vítěz Prvomájové steeplechase z Lysé nad Labem jezdí dostihy od roku 2008. V sedle hnědáka No Time To Lose seděl podeváté a popáté spolu nenašli přemožitele. "Chvíli trvalo, než se naučil skákat. Ale od té doby, co na to přišel, tak jde jenom nahoru. Loni vyhrál Cenu Vltavy a říkal jsem si, že by mohl jednou zamířit do Velké pardubické. Patří do krosařské špičky," řekl Kratochvíl.
Osmiletý kůň zvládl i náročné podmínky. Poprvé běžel na rozměklé trati a na tak dlouhou vzdálenost (6900 metrů). "Snažil jsem se mu udělat dostih co nejpohodovější a evidentně jsme síly ušetřili, když měl takový závěr," řekl žokej.
Sezonu měl přitom Kratochvíl poznamenanou zraněními. Nejdříve léčil popraskané hrudní obratle a přišel o jeden dostihový den v Pardubicích. Pak chyběl šest týdnů, protože po pádu v Lysé nad Labem měl prasklinu na kyčelní jamce. "Doktor řekl, že je lepší to neoperovat, protože by udělal víc škody než užitku," řekl žokej.
Vracet se do dostihů po pauze není podle Kratochvíla jednoduché. "Žokej za tu dobu ztratí kondici a elán. Přišel jsem o možnost bojovat o šampionát, ale tak to je. Jednou žokej slaví a pak leží na zemi. Nejdůležitější je se z toho nezbláznit, hodit to za hlavu. Pan Váňa by o tom mohl povídat svoje," konstatoval Kratochvíl.
Ač žokejové dokončili dostih zcela zablácení, Kratochvíli přišel na vyhlášení v zářivě čistém dresu. "Pan majitel nechal na pardubickou udělat nový, ale já jsem takový, že neměním, co je vyzkoušené. Proto jsem si vzal na dostih starý dres, i když je roztržený v podpaží, ale to ničemu nevadilo. Po dostihu vypadal jako koule bahna, tak jsem si vzal nový, aby bylo vidět, za kterou stáj kůň běhá," vysvětlil.
