Semifinálové bouldery, které závodníkům připravili stavěči, Ondrovi příliš neseděly. Na tom prvním se muselo přeručkovat přes několik chytů a Ondra se nedostal ani do zóny. Marné úsilí vzdal ještě před skončením pětiminutového limitu, aby ušetřil síly.
To se mu vyplatilo na druhém boulderu, který na třetí pokus pokořil. Na třetím měl problém s rychlým pohybem do zóny, kdy se potřeboval po skoku chytit za dvě velké struktury. Povedlo se mu to až šest sekund před koncem, takže mu nezbyl čas na další kroky směrem k vrcholu.
"Ten dolez byl velmi v mém stylu, ale bohužel čas už nezbyl," posteskl si Ondra.
Šanci na postup mu mohl zachránit jen rychlý top na posledním boulderu. Ondra podobně jako v kvalifikaci ukázal silný závěr a na druhý pokus se dostal na vrchol.
"Kdybych ten boulder viděl dopředu, tak bych řekl, že ho nemůžu vylézt. Myslím, že to bylo i obrovské štěstí, že jsem to dal na druhý pokus," komentoval cestu, kde i ti úspěšní lezci spotřebovali mnohem víc pokusů.
Ondra se zařadil na čtvrté místo, ale po sedmé příčce ve své kvalifikační skupině nastupoval v první polovině startovního pole, takže největší favorité měli ještě semifinále před sebou.
"Po dolezení a prvních výsledcích jsem nevěřil, že to vyjde," uznal Ondra.
Jenže nejlepším lezcům z kvalifikace se příliš nedařilo. Například ze silné japonské sestavy postoupil jen Jošijuki Ogata. Naopak úřadující světový šampion Kokoro Fudžii i dvojnásobný mistr světa Tomoa Narasaki uvízli v semifinále.
"Bylo to asi nejdramatičtější čekání na to, jak to dopadne, co jsem kdy zažil. O to víc si cením tohoto výsledku, protože ty bouldery pro mě byly hrozné," dodal Ondra.
V boulderingu, který je jeho slabší disciplínou, je bronzovým medailistou z loňského mistrovství Evropy. Ve Světovém poháru startoval naposledy v roce 2021, kdy dva závody vyhrál. "Na boulderovém Světovém poháru jsem po dlouhé době, každým rokem je to větší a větší ruleta. Ve finále už má člověk padesátiprocentní šanci na medaili," dodal.
