Jak ten krušný příběh se šťastným koncem z vašeho pohledu začal?
Stál jsem poblíž dráhy s vysílačkou a najednou jsem viděl, jak od Irské lavice kůň táhne bezmocného jezdce po oraništi. Hned mi bylo jasné, že je nutné koně co nejdřív zastavit.
Čekala vás přitom nějaká překážka?
Bohužel čekala. Byl to živý plot u cesty. Jak se mi ho podařilo při mé váze nad sto kilogramů překonat, to dodnes opravdu nevím. Dostal jsem se však tam, kam bylo potřeba, a teď šlo jen o to, abych dokázal koně zastavit.
Věděl jste, jak by se vám to mohlo podařit?
Spoléhal jsem na dosavadní zkušenosti, ale také na náhodu. Člověk nikdy neví, co v takové chvíli může kůň udělat. Štěstí však bylo na mé straně, koně se mi podařilo chytit za otěže, a protože se rychle uklidnil, bylo vyhráno. To už jsem samozřejmě viděl příčinu tohoto maléru. Při klopýtnutí koně zajela Machovi celá noha do třmenu a nešla vykopnout.
V jakém stavu byl jezdec?
V bezvědomí ho záchranka odvezla do nemocnice, a jak jsme se později dozvěděli, tak jeho zdravotní stav byl po tak příšerné cestě oranicí velice dobrý. Lékařská diagnóza byla pro mě až neuvěřitelná: otřes mozku a pochroumaná ruka, tedy žádné vážné zranění. Přitom řada odborníka tvrdila, že ten masakr nemusel ani přežít.
Co by se asi stalo, kdybyste koně před další překážkou nezastavil?
To opravdu nevím a ani si to nechci představit. Stát se mohlo leccos, třeba by to kůň ani jezdec nepřežili. Takhle jsem mohl být spokojen, že lékaři se doslova zázrakem vlastně skoro nic nestalo.