Co pro vás tento skvělý úspěch znamená?
Povedlo se mi něco neuvěřitelného. Prožívám krásný pocit velkého zadostiučinění, že všechno, co jsem se snažila získat v tvrdém tréninku, nebylo zbytečné, dočkala jsem se sladké odměny. Chtělo to pochvalu za mé zlepšené výkony něčím potvrdit, což se také stalo.
S jakými představami jste vlastně na šampionát odjížděla?
Chtěla jsem ve velké konkurenci podat kvalitní výkon a být se svým vystoupením spokojena. Mým velkým přáním pak byl postup do finále, které jsem si splnila více než na sto procent.
Byla jste plně spokojena už se svými výkony a výsledky, které vám otevřely dveře do elitní evropské desítky?
O první kvalifikační jízdě, která se mi vůbec nepovedla, to říct nemůžu. Ve druhé jízdě jsem si však spravila chuť. Především jsem se poučila o tempu své jízdy a do semifinále získala pocit jistoty. Zvýšené sebevědomí se pak výrazně podepsalo na mém postupu až do vysněného finále.
Lze říci, že vaše pocity z báječné finálové jízdy a zlatého triumfu jsou pro vás nezapomenutelné?
To určitě, vždyť jsem v porovnání se semifinálovou jízdou byla o osm vteřin rychlejší. Je to však i o štěstí. Voda vyšla tak, jak jsem potřebovala, a tak jsem s kajakem rychle a těsně u branek mohla uhánět do cíle.
Když se vrátíme o několik měsíců zpátky: byla vaše příprava na sezonu jiná než v předchozích letech?
S novým trenérem se změnil plán celé přípravy, ale v náročnosti byla letošní zima zhruba stejná jako v minulých letech. Jen jsem víc času věnovala koncentračním cvičením. Můj sport je hodně o hlavě, často o nervozitě před startem, úvahách o soupeřích, o záludnosti trati. Je umění tyto myšlenky z hlavy vypustit. Potřebuje to zkušenosti, teoretické poznatky prosadit v praxi.
Jak složitá byla vaše cesta z tradiční čtyřdílné kvalifikace do reprezentace?
Podařilo se mi tuto cestu najít, ale bez nadsázky můžu říct, že to je vždy období plné stresů, nervového vypětí a nejistot. I moje teta už měla na tyto kvalifikační bitvy alergii a obdivuju ji, jak to vždy zvládla.
Jaký je vás další letošní program a čeho byste ještě chtěla dosáhnout?
Několik závodů Světového poháru, včetně zářijového v Praze, evropský a světový šampionát do 23 let a vrcholem pak bude mistrovství světa koncem září ve Španělsku. Ve všech svých vystoupeních budu na sebe vyvíjet tlak, abych závodila stejně dobře jako teď ve Francii.
Zase to však bude vyžadovat hodně tréninkové dřiny a spoustu času, kterého při vašem studiu na Vysoké škole ekonomické moc nemáte…
To je pravda, hlavně kvůli časově náročné přípravě jsem v posledním semestru v učení trochu povolila, ale zatím mi něco nepříjemného nehrozí.
A myslíte už občas na olympijské hry v Tokiu?
Na olympiádě v Riu jsem byla jako předjezdkyně a do Tokia bych jela moc ráda jako závodnice. Cítím, že se zlepšuju, ale olympiáda je už příští rok, takže těžko říct, jestli by mi současná forma na skvělé a většinou mnohem zkušenější soupeřky stačila.
