Odhodit spolu se starým myšlením a "starou technikou" i překážející zbytečné hole bylo tak lákavé a sexy!
PŘEČTĚTE SI: Jak vybrat lyže, aby vás to nemrzelo
Necelou dekádu poté je vše jinak.
Hůl je váženou součástí lyžařova vybavení. Obliba sjíždění v terénu jejich význam ještě zvýšila. Ani freestylisté se bez holí neobejdou.
ČTĚTE: Buďte "in". Nejezděte nahoře bez
A navíc je tu nordic walking, sportovní chůze s holemi. Výrobci se už dávno nemusejí bát, že je funcarving bez holí přivede na dlažbu.
Zásadní změny nečekejme
Trendem jsou samozřejmě hole v nabídce výrobců lyží v designech jednotlivých modelů. Tubusy jsou stále nejčastěji z hliníkových slitin. Takové hole s nejvyšší pevností (udává sílu F v kg/mm2, při níž se vodorovně umístěná hůl začíná deformovat) najdeme pod označením materiálu 7075 (F 65 55).
Nižší pevnost vykazuje slitina 5083 (F 50 45) a nejnižší 5086 (F 38 40). Ze základní pevnosti F 55 slitiny 7075 lze dalším vytvrzováním či vrstvením získat až F 65.
Na mírném vzestupu, brzděném vyšší cenou a skutečností, že hůl běžný lyžař bere jako výrobek spotřební, ne vysoce technický, jsou štíhlé hole kompozitové a karbonové s různým poměrem uhlíku a laminátu se skelnými vlákny. Jsou velice lehké, pevné (srovnatelná pevnost až přes F 90), pružné, ale zejména při vysokém podílu uhlíku dražší. Vedle klasického průřezu se objevuje i oválný.
To ovšem není žádná novinka, starší si jistě vzpomenou na u nás kdysi tak populární hole Brückl, jež měly pod rukojetí dokonce otvory, za jízdy občas pískající.
Nejviditelnější vývoj je patrný u rukojetí (madel) a poutek. Klasická úzká poutka u některých dražších holí ustupují širším vypolstrovaným, místo umělohmotné přezky se prosazuje velkro. Běžné je spojení dvou materiálů rukojeti: tvrdšího uvnitř a měkčího neklouzavého v kontaktu s rukou.
Z doby opravdového opírání se o hůl v oblouku pochází dnes již zastaralá norma předepisující širokou horní plochu rukojeti (25 cm2 proti úrazu oka při nárazu). Při objevení cizojazyčného nápisu na tubusu "neodpovídají normě" se proto neděste.
Menší a menší talíř
Kroužek, dříve "talíř" holí prodělal v průběhu let skoro tak dramatické zmenšování jako počítače nebo mobily. S oblibou jízdy v terénu ale stále častěji nacházíme výměnný systém, kdy lze miniaturní kroužek sjezdovkový v případě potřeby nahradit větším až prašanovým.
Do nabídky patří i délkově stavitelné hole teleskopické. O nich se vyplatí uvažovat při častém lyžování v různých podmínkách mimo tratě (boule, prašan, kuloáry, výstup bez lyží).
Lyžařovým dilematem zůstává, jak drahé hole si pořídit. Na upravených tratích je dnes píchání holí spíše lehkým kontaktem a impulsem, takže hůl nijak enormně namáhaná není.
Sjezdovkový rekreační lyžař tak může zůstat naprosto spokojený i s holí levnější samozřejmě s vědomím, že za méně peněz dostane nejenom nižší pevnost, ale také méně ušlechtilý výlisek madla, jednodušší poutko, méně kvalitní a trvanlivou povrchovou úpravu a hrot, který se rychleji otupí. Hřát ho může vědomí, že levnou omlácenou hůl mu asi nikdo neukradne
Více o výběru lyžařských holí a výbavy vůbec najdete v časopise SNOW EXTRA.
