Praha - Je jedinou českou profesionální golfistkou Ladies Europen Tour. Klára Spilková má tak zatím jako jediná možnost dostat se olympijské hry do Ria 2016. Zvýšenou odpovědnost za svou zem ale necítí.

"To ne, spíše sama za sebe, protože bych se tam ráda dostala a následně tam i dobře zahrála. Samozřejmě, že se budu hrdě hlásit k české vlajce, ale také své jméno tam přece případně budu reprezentovat," řekla v exkluzivním rozhovoru pro deník Aktuálně.cz 18letá golfistka.

Po premiérové sezoně mezi elitou prožila o něco málo slabší ročník, kdy zachraňovala plnohodnotnou hrací kartu pro Ladies Eropean Tour až na posledních turnajích. V pátek se po dvou letošních úspěšných turnajích v Číně a Maroku představila na turnaji Volvo World Challenge v Plzni jako hlavní tvář této akce.

Kláro, letos už jste třetím rokem mezi profesionálkami a můžete tedy už ledacos zhodnotit.  Jde všechno podle plánu tak, jak jste na začátku chtěla?
V první řadě mi obě předchozí sezony hrozně moc daly. Kdybych hrála jen mezi amatérkami, nezískala bych tolik zkušeností ani za deset let jako tady za dva roky. Ať už jde o psychiku nebo o hráčské dovednosti, jako je švih nebo krátká hra. Z tohoto pohledu jdu určitě nahoru.

V minulé sezoně jste si až v samotném závěru dobrými výkony zachránila kartu na Ladies European Tour. Jak byste chtěla, aby to vypadalo letos? Dáváte si nějaký cíl?
Jasně, chtěla bych být všude první. (smích) Ale to samozřejmě nejde. Řekněme, že mi bude stačit, když tahle sezona bude lepší než ta předchozí. Dalším z cílů je British Open, kam bych se ráda kvalifikovala a zahrála si ho.

Změnila jste něco v přípravě oproti minulým sezonám, když už jste teď zkušenější?
Myslím, že moc ne. Trochu jsem pracovala na švihu. Jinak to ale bylo hodně podobné tomu, co jsem absolvovala loni, protože mi to tak vyhovovalo.

Rychlým tempem se také blíží rok 2016 a olympiáda v Riu, kde golf prožije obnovenou premiéru. Už ji máte v hlavě?
Mám, to je jasné. Každý mi připomíná, že jsem jediná z České republiky, kdo má šanci se kvalifikovat, i já sama si to moc dobře uvědomuji, vždyť už je to za tři roky. Všechnu přípravu a turnaje k tomu směřuju. Řekla bych, že opravdu mám i dobrou šanci se tam dostat. V což doufám a chtěla bych tam i slušně zahrát. Mám to štěstí, že se připravuji na Dukle a tam všichni vědí, co obnáší olympiáda, bohužel golf na olympiádě je nový úplně pro všechny.

Někteří odborníci návrat golfu na olympiádu kritizují proto, že to naruší tradiční kalendář turnajů, vy asi nebudete ten případ...
Jasně, jako golfistka a zatím jediná česká hráčka, která se tam může dostat, musím být za golf na olympiádě ráda. Myslím si ale, že i přes tu kritiku některých lidí to bude pro všechny golfisty znamenat velký svátek a vrchol v kariéře.

A je znát rozdíl, když jste takhle sama Češka mezi elitou na turnajích?
Rozdíl to asi je, ale jezdím po turnajích s Mončou (asistentka Monika Dvořáková pozn. red.), která je teď i můj kedík, takže si vystačíme. Navíc mám kolem sebe další tým složený z Čechů, sice to nejsou hráči, ale mně to tak vyhovuje.

Za ty dva roky už jste něco zcestovala, jaký má vůbec český golf ve světě zvuk?
Myslím, že je vidět, že jsme oproti jiným zemím pozadu. Hráčská základna u nás stoupá, hřišť je také stále víc, tak teď už jen, aby přišla i kvalita, protože, když se podíváte na rakouské nebo německé greeny, jsou tam na tom pořád lépe než u nás. Samozřejmě tyto země mohly vždy lépe růst a zdokonalovat se, ale my bychom se měli snažit dostat na jejich úroveň, aby Rakušané jezdili hrát k nám a ne naopak. Ale lepší se to. Například tady v Plzni dnes bylo možná pět cizinců, což je super.

Teď trochu z jiného soudku, třetím rokem nejste jen v profesionálním golfu, ale také na gymnáziu, jak jde cestování po turnajích kloubit se školou?
Mám individuální plán. Výhoda je v tom, že na Gymnáziu Oty Pavla v Radotíně jsou lidi, kteří hrajou golf a to jak učitelský sbor, tak paní ředitelka, takže mým potřebám rozumí. Jsou také hrdí, že gymnázium můžu reprezentovat, protože se hlásím k tomu, kam chodím do školy. Myslím, že jsem jejich takový první případ, takový hodně individuální. Ale nějak to zvládáme.

Takže nehrozí, že byste se mezi jamkami musela učit?
Ne, to vážně ne. (smích) I když bych se měla učit hodně, protože v tom třeťáku je toho víc. Učitelé nás tedy takhle straší každý rok, ale tím, jak se blíží maturita, tak učení přibývá. Teď se vlastně akorát maturuje, ani si neumím představit, že to za rok čeká i mě.

Od nového roku jste majitelkou řidičského průkazu a v dubnu jste zveřejnila na svém Facebooku, že už máte za sebou 10 tisíc kilometrů, jak je tohle vůbec možné?
Jezdím jako divá! Pořád někam vyrážím. Do školy, na výlety, na hory, na golf. Ono se to nezdá, ale kilometry pak naskakují strašně rychle.

A jaká jste řidička?
To se musíte zeptat těch, co se mnou jezdí. Já doufám, že dobrá. V Praze to ale není jednoduché, tam si člověk musí dávat hodně velký pozor.