Byla vaše letošní příprava jiná, než v předchozích letech?

Byla pohodová, jen s menším onemocněním, ale měla stejně pestrý model, na který jsem zvyklý. Sílu jsem sbíral hlavně na zahraničních soustředěních v Bulharsku, Portugalsku, Chorvatsku i v Japonsku a nakonec v Nymburku.

V Japonsku vám šlo o seznámení s olympijskou tratí?

Kdepak, připravoval jsem se na jednom z ostrovů a do Tokia jsme se vydali pouze na jednodenní prohlídku. Viděli jsme olympijskou vesnici i kanál, ale vše ještě v rozpracovaném stavu. Přesto jsem moc rád, že jsem se vůbec poprvé do této země podíval. Navíc bylo možné zjistit, jak je Středoevropan schopný zvládnout nemalý časový posun a jiné klima.

Co na vás nejvíc zapůsobilo?

Především velice ochotní, doslova skvělí lidé, kteří nám ve všem vycházeli vstříc, splnili každé naše přání a ještě se nám potom klaněli. Jsou nesmírně pracovití a proto věřím, že všechna sportoviště budou na olympiádu v perfektním stavu a lépe připravena, než před dvěma roky v Riu.

Takže vaše myšlenky už aspoň občas míří k olympijským hrám?

Ani trochu! Samozřejmě, že příští rok udělám vše, abych se na tento svátek sportovců nominoval a pokud se mi to podaří, tak v Tokiu pak předvedl své maximum. Budu se snažit vyvarovat všemu špatnému, co jsem dělal před Riem. Olympiáda je však až za dva roky a já se chci zatím plně soustředit na letošní sezonu, aby byla úspěšná.

Vydařily se vám už nominační závody. Co vás čeká v nejbližší době?

Tento týden v Szegedu a potom v dalším závodě Světového poháru v Německu chci potvrdit, že jsem dobře připraven bojovat zase o medailová umístění. Prvním letošním vrcholem bude začátkem června mistrovství Evropy v Bělehradě, kde pojedu dvoustovku, pětistovku i kilometr. Jinak jsem zvědavý, kdo ze zahraničních kanoistů do Szegedu přijede a prověří moji formu (úsměv).

Doma vyhráváte bez problémů. Nechybí vám větší konkurence?

V tréninku mně kupodivu nechybí, ale na závod se asi umím líp soustředit, než všichni moji soupeři. Domácí souboje jsou pro mě pohodové a beru je jako součást tréninku.

Došlo v systému zahraničních soutěží k nějaké změně?

K jedné dost podstatné, která mě moc netěší. Po semifinálové jízdě je hned za dvě hodiny na programu finále. Kilometr není lehký závod, takže jsem zvědavý, co se mnou tato krátká přestávka udělá.

Jak se vede vašemu bratrovi?

Snaží se mě porazit, ale zatím se mu to nedaří (smích). Bere mě jako staršího a zkušenějšího, ale občas spolu nemluvíme, trochu se i pohádáme, ale brzy nás to přejde. Na červencovém mistrovství republiky spolu určitě pojedeme debla a třeba ještě i několik dalších závodů.

Jste mistrem Evropy i světovým šampionem. Nechybí vám motivace?

Kanoistika mě stále baví a letos navíc i dost velká náročnost obhajovat zlaté medaile.