Praha - Jedním si je český šéf boje proti dopingu jistý: Vzdát nebo vypustit tenhle souboj prostě nejde.

"Uvolnění dopingu? To by bylo peklo, vrátily by se steroidové dávky z osmdesátých let, byla by z toho spousta mrtvých," je si jistý Jan Chlumský, šéf Exekutivy pro kontrolu dopingu Antidopingového výboru ČR.

Rozhovorem s ním pokračuje série článků Aktuálně.cz o boji s dopingem. Sportovci si stěžují, že současné metody už výrazně překračují hranice jejich soukromí.

Komisařům totiž musí mimo jiné na každý den v roce hlásit místa pobytu, a to vždy na konkrétních šedesát minut denně, aby bojovníci s dopingem věděli, kde je zastihnout a v rámci "přepadovky" jim odebrat vzorek (více zde).

"Je to tvrdé, ale nutné," míní Chlumský.

Cyklistika: důkaz efektivity systému

S ostrou kritikou metod Světové antidopingové agentury WADA přišel i Jan Šťovíček, který úspěšně hájil českého kajakáře Štěrbu v jeho boji o start na OH v Londýně. Závodník měl dopingový problém ohledně látky, u níž bylo sporné, zda patří na seznam zakázaných prostředků.

Podle Šťovíčka jsou dopingové normy zastaralé a celá mašinérie značně neefektivní. Podle advokáta, který zároveň působí jako šéf antidopingové komise Mezinárodní automobilové federace FIA, chytá WADA jen nešťastníky, kteří si něco nepovoleného vezmou omylem - a skuteční systematičtí uživatelé dopingu jí unikají.

"Nesmysl. Podívejte se například, kolik případů se podařilo odhalit v profesionální cyklilstice," argumentuje Chlumský.

Co by se podle vás stalo, kdyby se kontroly zrušily a doping byl ve světovém sportu povolen?

"To prostě nelze. Z toho by byla spousta mrtvých, vrátily by se totiž dávky z osmdesátých let. Už tehdy byly případy, kdy předopovaní sportovci umírali při tréninku nebo soutěži: zahustila se jim krev, a srdce s krevním systémem to pak neutáhly. Megadávky anabolik ničily játra... Ne, to opravdu nejde, to by bylo peklo."

Myslíte, že by u sportovců nefungovala záklopka sebezáchovy?

"Ne. Lidi nemají soudnost. Aby vydělali milion dolarů, nebo mohli zamávat ze stupňů vítězů, jsou ochotni nasypat do sebe cokoli. Tedy někteří."

Série dopingových afér v pelotonu Tour de France odhalila, že přinejmenším před několika lety bylo ve špičce tohoto sportu normální dopovat. Není to teď fraška, když se po vyškrtnutí Lance Armstronga z výsledkových listin musí v některých ročnících Tour nacházet "náhradní vítěz" třeba až na sedmé příčce výsledkové listiny, protože šest závodníků před ním už právě při dopingu přistihli?

"Tak ať ten titul prostě nedávají nikomu. Někde jsem si přečetl vyjádření bývalého českého cyklisty, který v té době Tour jezdil, že to tehdy brali všichni. Teď už je ale myslím situace jiná. Do cíle přijedou dneska závodníci o deset patnáct minut později než dřív - a vadí to někomu? Divák to nepozná."

Nikoho schválně nedusíme, je to nutnost

Kromě dopingových kontrol na závodech probíhají i "přepadovky"u sportovců v soukromí nebo na trénincích. Jak na vás závodníci reagují?

"Občas jsou tam i tvrdší reakce, mluví o omezování osobní svobody nebo špiclování... Já to taky nemám rád, hrabat se v něčím soukromí a zjišťovat, co sportovec dělá ráno a co večer, ale oni nás k tomu vlastně donutili. Tedy někteří z nich a zejména jejich napomahači, co pořád vymýšlejí sofistikované fígle, jak se kontrolám vyhnout. Jestli si někdo myslí, že ty sportovce dusíme schválně, protože jim třeba závidíme výdělky, tak to tedy opravdu ne."

Špičkoví sportovci, zejména účastníci OH 2012 v Londýně, jsou zapojeni do systému ADAMS, který vyvinula pro boj s dopingem WADA. Jak ta věc funguje?

"Sportovci už předtím byli povinni hlásit kvůli kontrolám dopingu místa svého pobytu různým organizacím. Systém ADAMS tahle hlášení unifikuje a pomáhá k plánování kontrol. Například zobrazuje ty uskutečněné. Dám příklad: kdyby třeba za Romanem Šebrlem dorazila kontrola z IAAF (z Mezinárodní atletické federace), tak asi nemá smysl, abychom za ním na druhý den vyráželi my. V ADAMSu si to přečteme a naši kontrolu odložíme."

Do jaké míry jsou tyto akce koordinované?

"Do jisté míry ano, ale úplně ne - a to záměrně. Kontroly za sportovci vysílají mezinárodní sportovní federace a národní antidopingové výbory. A tahle diverzifikace je nutná, pro případ, že by třeba v některé zemi tamní antidopingová agentura selhala a nikdo jiný už by pak na toho jejich sportovce nemohl."

Sportovec v systému ADAMS hlásí na každý den v roce místo, kde se v určitou hodinu bude alespoň šedesát minut zdržovat. Proč?

"Platí pravidlo, že když ho v té dané šedesátiminutovce dopingový komisař na určeném místě nezastihne, dostává sportovec trestný bod. A za tři tyhle trestné čárky už pak sportovci hrozí zákaz činnosti na jeden rok."

Tři trestné čárky = roční distanc

Co když sportovec změní program na poslední chvíli?

"Může do systému vstoupit i esemeskou a upravit to klidně vteřinu před určenou hodinou. Je ale jasné, že kdyby to někdo takhle dělal přehnaně často, asi bychom si na něj posvítili."

Mažou se ty trestné čárky podobně jako se za přestupky vracejí body řidičům po uplynutí nějaké lhůty?

"Ano, čárky se mažou po 18 měsících."

Kajakář Štěrba v rozhovoru s Aktuálně.cz vyprávěl, že jednou svůj čtvrtletní rozpis pro tento monitorovací systém zapomněl odeslat v termínu - a hned dostal trestnou čárku. Říkal, že on vychází komisařům ve všem vstříc - a vadilo mu, že z druhé strany nemohlo přijít gesto podobného druhu, třeba ve formě upozornění, že nějakou lhůtu propásl.

"Proto jsou ty čárky tři. Když sportovec jednu dostane, počítá se už s tím, že si to pohlídá."

K čemu ještě slouží systém ADAMS?

"Uvádějí se v něm i různé terapeutické výjimky pro daného sportovce. Třeba tenistka Kvitová donedávna brala léky proti astmatu, které obsahovaly zakázané látky, ale ta výjimka jí umožňovala, že je brát smí. A díky systému ADAMS o tom všechny zainteresované instituce byly centrálně informovány."

Pražskou laboratoř zrušili, v akci Drážďany

Kolik českých sportovců vám musí hlásit místo svého pobytu?

"Řádově 300 - 350 osob plus další v kolektivních sportech. Tam nejsme tak přísní: nesledujeme pobyt jedinců, ale celých týmů, odběry chodíme dělat na tréninky, soustředění mužstva a podobně."

Čeští sportovci, ale i přední čeští funkcionáři zmiňují, že zatímco u nás probíhá velmi přísná kontrola, v jiných zemích tenhle systém systematicky obcházejí. Třeba běloruští či ruští olympionici prý se skrývají někde hluboko v lesích, kde je komisaři nenajdou...

"Já to slyšel taky... Elitní sportovci každopádně mají povinnost místo pobytu hlásit. Jak často k nim ti komisaři zvenku jezdí, nevím, nemám k takovým informacím přístup. Nás někdy do ciziny pošlou také, byli jsme třeba v Gruzii či Ázerbájdžánu, ale to je spíš výjimka, častěji jezdíváme do okolních zemí, třeba do Polska."

Kde se analyzují vzorky, které odeberete?

"Pražskou laboratoř zavřeli v polovině loňského roku. Nebyly na ni peníze. Vzorky teď posíláme do Drážďan, kde nám ty testy dělají i levněji než dřív v Praze. Po finanční stránce je to tedy efektivní, ale co se týče prestiže, je to, jak to říct, lapálie, že pražská laboratoř musela skončit."

Kolik stojí jeden test?

"Mimosoutěžní 130 a soutěžní 180 eur. Nedávno pro nás snižovali cenu, protože jsme zákazníkem s velkým počtem zadávaných testů. Analýzy v Drážďanech provádějí i rychleji, v přetížené pražské laboratoři jsme předtím museli kolikrát čekat i dva měsíce."

Kdo vlastně financuje vaši organizaci, tedy Antidopingový výbor ČR?

"Jsme začleněni jako příspěvková organizace pod ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy."

Kauza Štěrba? Měl šikovného advokáta

Hodně diskusí vzbudila aféra kajakáře Štěrby, jehož případ posuzovaly tři různé komise - a každá z nich došla k zásadně odlišnému verdiktu. Jak je to podle vás možné?

"Našli u něj budivý amin, podobný amfetaminu, který je natvrdo zakázaný. Šikovnému právníkovi pana Štěrby se podařilo zpochybnit, zda ta látka opravdu je amfetaminu příbuzná - a o tom se celý spor vedl. Nakonec se šalamounsky dospělo k tomu, že k porušení antidopingových pravidel došlo, ale závodník byl pouze varován a napomenut."

Zmínil jste Štěrbova advokáta Jana Šťovíčka. Ten velmi kritizuje stav antidopingové legislativy. Přijde mu mj. velmi nekvalitní po právní stránce.

"Pak by bylo dobré, aby pan Šťovíček přispěl svými návrhy do právě probíhajícího připomínkového řízení k úpravám Světového antidopingového kodexu."

Šťovíček se domnívá, že legislativa WADA je drakonická. Že neumí rozlišit mezi "tvrdými dopingáři" a nešťastníky, co něco vzali náhodou. Co vy na to?

"S tím zásadně nesouhlasím. Podle množství zakázané látky ve vzorku nelze odlišit, kdo to bral systematicky a kdo omylem. A pokud jde o specifikaci látky, tak tam řády jasně odlišují, že zatímco třeba za steroidy jsou tvrdé dvouleté tresty, tak za stimulanty je tam měkčí sazba, třeba na půl roku. Právě stimulanty se mohou objevovat ve výživových prostředcích, bez nichž někteří sportovci bohužel asi nemohou být, nebo si to alespoň myslí..."

Kauza Armstrong drsné metody ospravedlňuje

Na OH v Londýně vystoupili zástupci "odborové" organizace špičkových sportovců. V souvislosti s antidopingovou agenturou WADA kriticky hovořili o vysoké míře její arogance. Co si o tom nesouladu myslíte?

"Víte, ona to není legrace, ty tlaky jsou tam obrovské. Advokáti sportovců, a teď opravdu nemyslím pana Šťovíčka, dokáží zneužít lecčeho... Když si projdete, co se dělo třeba v případu Lance Armstronga, řeknete si, že boj proti dopingu by měl být i tvrdší a přísnější. Konkrétně to, co se dělo v cyklistice, to bylo doopravdy peklo - a jakkoli drsné metody ze strany WADA to ospravedlňuje, to mi věřte."

Facebookový profil autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz