reklama
 
 

Angličané před olympiádou testovali v tunelu od McLarenu, Kelemen byl rád, že do Ria odjel

12. 12. 2016
Dráhový cyklista Pavel Kelemen na sebe poprvé výrazně upozornil v roce 2012 startem na olympijských hrách v Londýně, kde ve sprintu obsadil desáté místo. O rok později se stal dvojnásobným juniorským mistrem Evropy, loni si na seniorském šampionátu starého kontinentu dojel v keirinu pro zlatou medaili a letos byl jediným českým dráhovým cyklistou, který si vybojoval účast na olympiádě v Riu. Pod pěti kruhy se mu však nedařilo. Ve sprintu skončil na 17. místě a v keirinu ještě o čtyři příčky níž. "Byl jsem z toho hodně smutný, ale čekají mě další velké soutěže, v nichž si chci spravit chuť," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Vraťme se ještě do období olympijských her. S jakými představami jste tam odjížděl?

V roce 2012 na olympiádě v Londýně jsem dojel ve sprintu desátý a do Ria se vydal jako úřadující mistr Evropy, takže mým záměrem bylo zase umístění v elitní desítce. To se mi nepodařilo, takže nebudu zakrývat zklamání. Když jsem si však časem připomněl současnou situaci v české dráhové cyklistice s jediným splněným olympijským limitem, tak jsem se utěšoval tím, že úspěchem vlastně byla pro mě už samotná účast.

Čekal jste však sám od sebe víc. A zjistil jste po určité době největší příčiny vašeho nevydařeného vystoupení?

Bylo jich víc. Na mém výkonu se zřejmě podepsalo náročné předolympijské cestování s časovými posuny na závody Světového poháru, které se konaly na Novém Zélandu, v Číně a Hongkongu. Tělu se patrně moc nelíbila ani závěrečná příprava ve vysokohorském prostředí a nelze přehlédnout rychle se zvyšující výkonnost špičkových cyklistů z Evropy i ze zámoří. Mně naopak na startu dvou olympijských závodů chyběla potřebná energie a obvyklý elán.

Zmínil jste se o současné situaci v české dráhové cyklistice. V jakém světle ji vidíte?

Nemá nutnou popularitu ani závodní dráhu. Nebýt finanční pomoci Dukly na moji přípravu, tak jsem se na olympiádu asi díval jen v televizi. Naopak například Angličané testovali svá kola i kombinézy v tunelu McLarenu za peníze z fondu královny. Výborné podmínky mají rovněž Němci.

Přitom v české dráhové cyklistice je několik talentovaných mladíků, kteří se už mohou pochlubit i pěknými výsledky. Bude hodně záležet na jejich dalším přístupu k tréninku, ale i na tom, jaká bude možnost s nimi v jejich dalším sportovním rozvoji pracovat.

Jaký jste měl program po olympiádě?

Plný měsíc jsem po dohodě s trenérem odpočíval, takže jsem vynechal i mistrovství Evropy. Od konce září jsem začal na silnici polykat kilometry a minulý víkend jsem se už zúčastnil prvního závodu ve Švýcarsku. Ten svojí důležitostí patří hned za Světový pohár, ale já ho bral hlavně jako trénink. V předchozích týdnech jsem se věnoval spíš vytrvalosti než rychlosti – a přitom v keirinu jsem skončil sedmý a ve sprintu dokonce čtvrtý, takže neskrývám spokojenost. Dokonce mě nemrzí ani v semifinále keirinu má neregulérní diskvalifikace.

A co vás čeká v prvních měsících nového roku?

Nejprve Světové poháry v Kolumbii a ve Spojených státech. V březnu pak mistrovství světa v Hongkongu, na němž bych rád vylepšil letošní účet z olympiády. Příští rok je opět evropský šampionát a vůbec bych se nezlobil, kdyby se mi stejně jako loni zase podařilo najít cestu na stupně vítězů. (úsměv)

autor: Jaroslav Pešta | 12. 12. 2016

reklama
reklama
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama