Semifinále bylo pro Ondru mimořádně náročné. Už od úvodu se mu nelezlo dobře. "Představoval jsem si tu cestu trošku jinak. Začátek nebyl tak náročný, ale čekal jsem, že bude malinko lehčí," líčil Ondra.
Trošku ho podle vlastních slov rozhodilo, když udělal několik chyb. "Dostal jsem se do nervozity, nebyl jsem v tom správném mentálním rozpoložení. A posledních deset kroků už jsem bojoval o holý život," přiznalo české lezecké eso.
To se projevilo i na jeho vyčerpání po semifinále. "Únava po takové dlouhém boji, kdy minutu v kuse bojujete o každý krok, je větší, než když pořád lezete a najednou vás těžší krok shodí," porovnával.
Před vyvrcholením soutěže byl tak unavený, že se bál, že bude ve finále mezi posledními. "Tak jsem si lehl a dal jsem si šlofíčka," prozradil. "Pořád jsem se cítil úplně strašně, ale postupně jsem se probouzel," doplnil.
Nejvíc mu však pomohlo, když na prohlídce spatřil, jaká cesta rozhodne o medailistech. "Viděl jsem, že by se mi mohla líbit. To mě nakoplo zpátky," popsal Ondra svůj nejlepší životabudič. "A když už jsem šel na svoji cestu, tak jsem věřil, že by to mohlo být dobré," liboval si.
V kritickém momentu v konci jeho vystoupení mu ovšem přece jen scházely síly. "Ten krok byl hodně náročný. Bylo myšleno jít do dalšího chytu pravou, to jsem věděl, že už neudělám, takticky jsem zvolil, že tam půjdu levou, aby se mi počítal aspoň ten další chyt, ale najednou to vyplo a byl jsem ve vzduchu," líčila česká lezecká hvězda. "To mě trošku mrzelo, protože jsem myslel, že Jakob Schubert spadne stejně a vyhraje díky lepšímu semifinále," přiznal.
Jenže rakouský vítěz semifinále ho nepřekonal. "Nakonec rozhodla hlava, kdy se bál v jednom místě zariskovat," myslel si Ondra.
"Když jsem se na něho koukal, tak první půlku lezl opravdu suverénně a v klídečku. Ale v jednom místě se bál stoupnout na jeden dost nejistý stup. Nakonec to vyřešil jinak, daleko fyzičtěji, daleko silověji, ztratil hodně sil a pak už začal hodně bojovat. V ten moment už jsem věřil, že by to mohlo vyjít," vrátil se Ondra k okamžikům, kdy zespodu sledoval soupeře.
Čekání na chybu lezeckého kolegy nemá rád. "Je to úplně strašné, nesnáším to. Proto preferuju semifinále vyhrát, abych toho byl ušetřen," vyprávěl s úsměvem.
Po slavnostním vyhlášení a se zlatem v držení byl viditelně plný elánu. "Kdybych byl osmý, tak bych vypadal výrazně jinak. Ale energie po finále je velká. Myslím, že mi pomůže v regeneraci v dalších třech dnech a přípravě na další závod v kombinaci," myslel už na další dění.
Na evropském šampionátu bude ve čtvrtek bojovat o cenný kov ještě v novém formátu olympijské kombinace složené z obtížnosti a boulderingu. V samostatném boulderingu byl v sobotu třetí.
Před kombinací ale na chvíli dějiště mistrovství Evropy opustí. "Teď mám vlastně tři dny pauzy a Mnichov není až tak daleko, takže zítra ráno jedu za rodinou a vracím se až za další dva dny těsně před kombinací," těšil se.
"V domácím prostředí si odpočinu určitě lépe a zapomenu, že jsou nějaké závody, a pak si sem narychlo přijedu znovu zazávodit," plánoval.
