Kočíroval je finský trenér, který dva roky nazpět dovedl ke zlatu reprezentaci Suomi. Pozměnili herní styl. Měli podporu pražského publika. Nic z toho nepomohlo. Čeští florbalisté si proti severské velmoci připsali další porážku.
První minuty sobotního klání přitom zaváněly optimismem. Domácí kontrolovali balónek a měli velkou šanci. Asi v půlce úvodní třetiny jim však nahlodal budované sebevědomí skórující Joonas Pylsy.
Hra rázem měla jiný nádech, v němž skoro 13 tisíc diváků v O2 areně marně hnalo Čechy do nebezpečných výpadů.
"Jenom jsme bránili a čekali na zázrak. Ten nepřišel," štvalo útočníka Jiřího Curneyho.
Statistiky mu dávají za pravdu. Během prvních dvou třetin vystřelili domácí pouze sedmkrát. Finové měli dvakrát víc pokusů, převahu potvrdili průběžným skóre 3:0.
"Největším problémem bylo zakončení, tlak do brány," uznal Jendrišák. "Drželi nás na mantinelech, byl to obrovský boj."
Přesto ve třetím dějství blýskla naděje. Právě Jendrišák našel při volném úderu skulinku v postavení protivníků a snížením rozburácel arénu. Krátce nato Martin Pražan trefil tyčku.
Úřadující mistři světa se však nerozklepali. Brankou na 4:1 dali jasně najevo, kdo má klání pod kontrolou. "Tenhle gól byl klíčový, zlomil nás," řekl Curney. "Museli jsme jít do rizika. A Finové si to zkušeně pohlídali."
Češi měli víc šancí jen za cenu otevření hry, většinu z poslední pětiminutovky odehráli bez gólmana Lukáše Součka. Divoká a nerovná přetahovaná nakonec skončila krutým výsledkem 2:7.
Byť svěřenci Petriho Kettunena věřili, že konečně přišel jejich čas, neměli nárok. "Mohli jsme předvést lepší výkon," prohlásil Jendrišák. "Některé věci, o kterých jsme mluvili, jsme nedokázali přenést do hry. Souhlasím, že Finové nevypadali moc zpoceně. Nedostali jsme je pod tlak, který by je donutil makat, aby se unavili. Vypadali hodně v klidu."
Češi sice nedokráčeli do senzačního finále, ale pořád mají co dokazovat. Vůbec poprvé můžou ukořistit bronz ze šampionátu na domácí půdě. Předchozí medaile vybojovali ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku.
Duel o třetí místo proti Švýcarům startuje v nedělních 13:00.
Hráči do té doby budou doplňovat hlavně psychické síly. "V tomhle je dobré, že semifinále skončilo 2:7," řekl asistent trenéra Radek Sikora. "Kdybychom prohráli jako dva roky zpátky v Rize gólem sedm sekund před koncem, příprava na zápas o bronz by nám šla hůř. Kluci by to měli v hlavách."
Jendrišak částečně souhlasil: "Z tohohle pohledu to tak asi je. Ale ve chvíli, kdy se dva roky na něco připravujete a věříte, že ten sen může vyjít, prohra s vámi stejně zamává."
S jiným zážitkem půjdou do přetahované o bronz Švýcaři, kteří v semifinále proti Švédsku zahráli famózně. Ještě dvě minuty před koncem základní hrací doby vedli a nakonec padli až v páté sérii nájezdů.
Ve skupině však Čechům podlehli 4:6. "Ale oni jsou vždycky tak sebevědomí, že je to může akorát nakopnout," podotkl Jendrišak. A fanouškům slíbil: "Fyzicky a psychicky tam necháme všechno. Už se nemáme na co šetřit."
