Infobox
Jedna zlatá, 20 stříbrných a 18 bronzových medailí - taková je vizitka českých a dříve československých reprezentantů v historii mistrovství světa ve veslování. Jediné zlato před letošním šampionátem v britském Etonu získal v roce 2000 v kategorii lehkých vah skifař Michal Vabroušek.Všechny tři jmenované posádky pomýšlely v japonském Gifu po vydařené sezoně na nejvyšší mety, ale s medailí se nakonec domů vraceli jen bronzový Synek a stříbrná Knapková, která vybojovala pro český ženský skif první cenný kov z MS. Párové čtyřce závod ve větrném počasí nesedl a cílem projela jako čtvrtá.
Letos závodí párovka opět v mírně obměněné sestavě. Jakuba Hanáka, který v květnu prodělal operaci slepého střeva, nahradil její dřívější člen a jeden z držitelů olympijského stříbra z Atén Tomáš Karas. Spolu s Davidem Jirkou, Václavem Chalupou a Milanem Dolečkem vyhrál tento rok už Světový pohár.
Do popředí se ale tlačí i další lodě. K překvapení má zřejmě nejblíže dvojskif Gabriely Vařekové a Jitky Antošové, světových šampionek do 23 let z červencového MS v Belgii. Historicky prvním a zatím jediným seniorským mistrem světa je Michal Vabroušek, jenž zvítězil na šampionátu v neolympijských disciplínách v Záhřebu v roce 2000 mezi skifaři lehkých vah.
Veslařský sport má velmi dlouhou tradici. Podle dostupných historických pramenů se první závody pořádaly už ve starém Egyptě a v antickém Římě. Současná podoba náročné disciplíny má kořeny v Anglii, kde se první regata jela roku 1775. Slavné klání mezi univerzitami Oxford a Cambridge mělo premiéru v roce 1829.
První mistrovství světa se konalo v roce 1962 ve švýcarském Lucernu. Na jeho startu se tehdy objevili pouze muži, ženy poprvé změřily síly až roku 1974. Čeští nebo českoslovenští veslaři si dodnes dojeli pro 39 medailí, z nichž 20 bylo stříbrných a 18 bronzových. Až před šesti lety dosáhl na první zlato právě Vabroušek.
Největšími klenoty tuzemského veslování jsou stále dvě zlaté medaile z olympijských her, které v roce 1952 získala třeboňská čtyřka s kormidelníkem ve složení Karel Mejta, Jiří Havlis, Jan Jindra, Stanislav Lusk a Miroslav Koranda a o osm let později dvojskif Pavel Schmidt, Václav Kozák.
Ze světového šampionátu si první cenný kov odvezl skifař Jaroslav Hellebrand, jenž skončil v roce 1970 třetí. V 70. letech se vedlo i dvakrát stříbrné a jednou bronzové párové čtyřce. Její stálý člen Zdeněk Pecka poté vytvořil spolu s Václavem Vochoskou úspěšný dvojskif (stříbro a bronz). Stejně výrazně se prosadila také dvojka s kormidelníkem Karel Neffe, Mejta a Jiří Pták.
Nejcennější medailový "výlov" uspořádali čs. reprezentanti v roce 1979 na jezeře Bled na území dnešního Slovinska, kde brali tři stříbra. V tamním prostředí se blýskli i o deset let později, kdy vybojovali opět tři medaile, tentokrát dvě stříbrné a jednu bronzovou. Na stupně vítězů tehdy prvně vystoupilo nové eso českého veslování - Václav Chalupa. Cílem projel druhý.
Jindřichohradecký rodák od té doby prokazoval obdivuhodně stabilní výkonnost a dvanáctkrát za sebou nevynechal finále MS. Byť na světové zlato nikdy nedosáhl, jeho kolekce čtyř stříbrných a tří bronzových medailí je obdivuhodná. I když je jeho kariéra skifaře už minulostí, jako člen párové čtyřky má stále šanci získat vytoužené zlato.
České veslařky se z umístění na stupních vítězů radovaly dvakrát - v roce 1990 v Tasmánii třetí příčku oslavovala párová čtyřka Soukupová, Šefčíková, Mikulová a Kafková, po loňském MS se k tomuto kvartetu přidala Knapková. Dalšími domácími objevy byli Tomáš Kacovský a Vabroušek. Oba se prosadili mezi skifaři lehké váhy, což druhý jmenovaný podtrhl ziskem světového titulu.
Nikdo se však nemůže měřit s legendárním Britem Stevem Redgravem. Tento veslařský velikán zvítězil na olympiádě pětkrát a devětkrát se stal mistrem světa. Po OH 2000 v Sydney ukončil kariéru a byl královnou Alžbětou II. pasován na rytíře.
