Před dvěma týdny jste vyhráli Euro Floorball Tour před domácími Švédy, Finy a Švýcary. Jak důležitý triumf to pro vás byl?
Byl to pro nás vrchol roku, chtěli jsme si vyzkoušet, jestli jdeme správným směrem v našem procesu. To jsme si potvrdili. Výsledky nebyly až tak důležité, ale zjistili jsme, že tým je zdravě nastavený. Prvky a principy, na kterých dbáme, nám fungují.
Jaký byl první zápas proti Švédům, které jste na jejich hřišti porazili 12:8? Vůbec poprvé v historii se švédské reprezentaci přihodilo, že by dostala více než devět gólů.
Hráli jsme proti sobě poprvé od finále loňského mistrovství světa (tam Švédové porazili Čechy 9:3, pozn. red.). Z nás trenérů i ze strany hráčů jsem cítil chuť rozdat si to znovu po delší době. Měli jsme trochu speciální motivaci. Jakmile jsme přečkali úvodní tlak Švédů, kteří nastoupili ve velké intenzitě, tak v dalším průběhu zápasu jsme byli lepší. Hráči to chtěli Švédům vrátit, hráli velice dobře. Byla to taková odplata.
Jak to brali Švédové?
Samozřejmě jim to moc nevonělo. Snažili se vytvořit tlak na nás i na rozhodčí, chtěli s tím cokoliv udělat. Ale byť hráli doma, i pro ně je to spíše přípravný turnaj. Rotovali sestavou, zkoušeli různé věci. Jen jim to dalo takový políček, v dalších zápasech už hráli nutně na vítězství.
Dříve čeští hráči mluvili o tom, že Švédové vůči nim vystupují někdy až arogantně. Nicméně v posledních letech vítězství Čechů přibývají, takže už i Švédové vás berou jako sobě rovné?
Arogance a sebevědomí, to je něco, co mají Švédové v mentalitě. Jsou v tom trochu jiní než Finové, tenhle projev obecně ve sportu mají. Působí dominantně až arogantně. Zároveň začínám pozorovat, že na zápasy proti nám se už chystají jinak. Finále MS hráli opravdu od podlahy, poctivě. Teď na turnaji Euro Floorball Tour nasadili proti nám svou nejsilnější sestavu. Berou nás jako rivala, výsledky tomu napovídají. Arogance a sebevědomí se nezmění, ale jinak k sobě oba národy přistupují s velkým respektem.
Bezprostředně po vítězném turnaji jste zmiňoval špatné starty do zápasů nebo to, že jste top výkon nedokázali zopakovat třikrát v řadě. Přitom Švýcary jste porazili 2:1, s Finy prohráli 4:5 až po nájezdech. Držíte tímhle tým na špičkách?
S odstupem času to hodnotím pozitivně, ale na místě jsme měli dílčí problémy. Když chcete být nejlepší na světě, není to tak příjemná pozice. Musíte být zkrátka nejlepší pořád, což se nám nepovedlo. Jeden zápas jsme prohráli, i když na nájezdy. Je těžké zahrát turnajově tři skvělé zápasy po sobě, v pátek, v sobotu a v neděli. I to ale chceme do týmu dostat, vloni v neděli ve finále MS už jsme nezahráli to, co bylo potřeba. Nároky jsou sice monstrózní až kruté, ale chceme být nejlepší na světě. Nebudeme se plácat po ramenou za druhé nebo třetí místo.
V letech 2019 a 2021 jste s týmem juniorů vybojoval dvě světová zlata, teď se vám daří hráče z této generace zapojovat mezi muže. Jde to rychleji, než jste čekal?
Jsou hráči, kteří se stali pevnou součástí dospělé reprezentace. Jiní tam zase občas nakouknou, pak třeba vypadnou a zase se vrátí. Je pro nás velké pozitivum, že máme odkud brát. Tahle generace je v hlavě nastavená na vyhrávání, což jim pozici usnadňuje. Zároveň si dáváme pozor, ať to nepřeklopíme úplně do mladého týmu. Zápasy na nejvyšší úrovni mají určitý charakterový příběh a k tomu potřebujete zase zkušené hráče. Proto jsou s námi osobnosti jako Mates Jendrišák, Martin Tokoš, Tom Ondrušek nebo Martin Beneš. Vyvažují to a jsem strašně rád, že akceptují své role.
Jaké je nyní rozložení sil mezi Čechy, Švédy, Finy a Švýcary. Nastupují proti vám severské týmy ještě v roli favoritů, nebo už jste na jejich úrovni?
Když mám mluvit za sebe, od prvního momentu, kdy jsme k týmu přišli, ho připravujeme na to, že chceme pokaždé vyhrát. Ani proti Švédům a Finům nejdeme s pocitem outsidera nebo že bychom měli betonovat. Jdeme hrát otevřenou hru a chceme je porážet. Jsou to velmi těžké zápasy, top světová úroveň, ale dlouhodobé výsledky ukazují, že se nám daří.
Co Švýcaři? Jsou teď na čtvrtém místě o trochu níže?
Je to pro mě pořád stejná úroveň. Švýcaři si prochází přestavbou, na trenérské i hráčské úrovni. O to více se ale projevuje švýcarská pracovitost a houževnatost. Rozdíly mezi těmi čtyřmi zeměmi jsou malé, i oni umí zahrát třeba proti Švédům.
České týmy vozí z turnajů medaile napříč kategoriemi, což dříve nebylo tak časté. Potvrzuje to celkový vzestup florbalu u nás?
Začíná to tím, že se odvádí velice dobrá práce v klubech. Lidé, kteří u nás rozvíjejí hráče, pracují kvalitně a sledují světové trendy. Projevuje se koncepčnost a systematičnost. Celkově je to výsledek úsilí za poslední roky, ale jak to ve sportu bývá, bude těžké i nadále držet krok. Je potřeba neustále na sobě pracovat a rozvíjet se.
Jen ženská reprezentace čeká na medaili z MS už dlouhých 12 let. Zanedlouho ji čeká světový šampionát v Singapuru, jak vidíte její šance?
Vidím tam paralelu v tom, že do áčka nakukují holky, které byly úspěšné v juniorské kategorii. Vnesou tam nový přístup, takovou tu vítěznou mentalitu, o které jsem mluvil v souvislosti s muži. Zároveň má ženský tým nové trenérské vedení, působí to velmi svěže a zdravě. Určitě je v jejich silách medaili přivést a věřím, že to zvládnou.
