Moskva - Mimořádně těžký úkol čeká na české tenisty o víkendu v Moskvě. Porazit v Lužnikách ve čtvrtfinále Davis Cupu domácí Rusko, které doma už třináct let neprohrálo.
Naposledy zvítězil v obří Olympijské hale v Moskvě tým USA, který v roce 1995 dotáhl k vítězství fenomenální Pete Sampras. Čeští tenisté mají s Ruskem před víkendovým kláním nerozhodnou bilanci 4:4. (Včetně Československa a SSSR).
Svěřenci kouče Jaroslava Navrátila se po letech bojů o záchranu a v baráži mohou vyrovnat jedinému postupu samostatné české reprezentace do semifinále Davisova poháru, na nějž po výhře nad USA dosáhl před dvanácti lety reprezentační výběr s Petrem Kordou a Danielem Vackem.
Kromě domácího prostředí mají samozřejmě Rusové výhodu i ve volbě povrchu. Zvolili antuku, která podle kouče českého celku více vyhovuje soupeři.
Čtěte také:
Davyděnko má na Česko formu. Ve finále smetl Nadala
Tenisté se Ruska nebojí. Chtějí vyhrát Davis Cup
"Povrch je stejný pro obě strany. V ruském týmu jsou však hráči, jimž vyhovuje více než nám. Pozitivní na tom je, že po Davis Cupu začíná pro hráče právě antuková sezona, " řekl Navrátil pro stanici RIA Novosti.
Nehrající kapitán si však od duelu slibuje dlouhou a napínavou podívanou s těsným výsledkem.
"Na antuce jsou zápasy vždy dlouhé. Očekávám, že tohle střetnutí bude hodně napínavé. Podle mě jeden z týmů vyhraje těsně 3:2," tipoval na úterní tiskové konferenci v Lužnikách Navrátil.
Mluvit o formě? Předčasné
Jeho protějšek Šamil Tarpiščev s předzápasovými odhady zatím brzdí.
"Mluvit teď o formě hráčů je předčasné. Z USA se reprezentanti vraceli postupně a navíc tam hráli na tvrdém povrchu. Kdo se bude lépe adaptovat na antukový povrch, bude favoritem," cituje Tarpiščeva ruský deník Sport Express.
Rusko - ČR
11.-13. dubna 2008
Malá sportovní aréna Lužniky
Moskva, Rusko
Kapacita haly: 6480 diváků
Program
Pátek: začátek 13 hodin (10:00 SEČ)
Sobota: 14 hodin (11:00 SEČ)
Neděle:13:hodin (10:00 GMT)
Povrch: antuka
Míče: Head ATP Clay Court
V USA absolvovali hráči prestižní turnaj Masters v Miami, který vyhrála ruská jednička a čtvrtý hráč světa Nikolaj Davyděnko. Lídr české reprezentace Tomáš Berdych skončil v semifinále na raketě Rafaela Nadala.
Porazil však ruské reprezentanty Igora Andrejeva a Dmitrije Tursunovova, což je pro něho velkým povzbuzením:
"Vítězství nad ruskými hráči mi dodala sebevědomí a sílu. Obzvlášť mě těší, že jsem dokázal porazit Andrejeva, což se mi dlouho před tím nedařilo. Zápasy v Miami mě velmi potěšily, ale tady je to úplně jiné utkání. Hrají proti sobě týmy."
Česká jednička prohlásila, že co se týče volby povrchu, nemá s antukou problém: "Nezabývám se tím, jestli se hraje na antuce, trávě, či koberci. To je jedno. Důležité je, abych se cítil dobře a koncentroval se na svůj výkon."
Rodák z Valašského Meziříčí připustil, na straně ruského týmu je vysoká kvalita a hlavně vyrovnanost všech hráčů:
"Mají velkou možnost volby. My máme dva výborné singlisty a pak záleží na deblu. Oni mají čtyři, pět vyrovnaných hráčů a mohou se rozhodovat koho nasadit podle momentální formy a pocitů."
Podobně mluvila i česká dvojka Radek Štěpánek: "Bude to hodně těžký zápas. Naše bilance s Rusy není zrovna dobrá. Hrajeme ale jako tým. Nejel bych sem, kdyby tomu tak nebylo. Odevzdáme tu všechno, co v nás je."
Štěpánek slyšel o památné bitvě
Sedm let před narozením Radka Štěpánka vydřela tehdejší československá reprezentace zřejmě nejslavnější vítězství proti bývalému Sovětskému svazu. V roce 1971, kdy mezi Čechoslováky ještě vládly silně antiruské nálady, triumfoval domácí tým v Praze 4:1.
Sportovní utkání byla tehdy jednou z mála možností pro československé občany k vyjádření nespokojenosti se sovětskou okupací a diváci si to na pražské Štvanici pořádně užívali a vybíjeli si svoji zlost na ruských hráčích.
Vlaky projíždějící nad úrovní centrálního kurtu se zastavovaly a troubily, cestující hrozili Rusům zaťatými pěstmi. "Ano, lidé mi o tom zápasu vyprávěli. To muselo být neuvěřitelné," řekl pro oficiální daviscupové stránky Štěpánek.
V utkání nastoupil jako jednička Jan Kodeš. Coby čerstvý vítěz Rolland Garros přijel po životním triumfu do Prahy mentálně velmi unavený.
"Neexistovalo, abychom prohráli. Kvůli lidem jsme prostě museli vyhrát. Kdybychom prohráli, diváci by nás snad zabili," vzpomíná na stránkách daviscup.com Kodeš.